Dlouhodobě se formující a relativně stabilní atmosféra školy, kterou určují převládající vztahy, postoje a způsoby interakce mezi lidmi ve školním prostředí. Může být především pozitivní – tedy přátelská, bezpečná a podpůrná – nebo naopak negativní, nepříznivá a pro členy školy stresující či ohrožující. Toto nastavení prostředí se významně promítá do psychické pohody, sociálního fungování i somatického zdravotního stavu žáků i zaměstnanců školy, označuje se také jako psychosociální klima školy.. >> detail
proces, při němž člověk vnímá a vykládá druhé lidi i sociální situace, a to vždy skrze vlastní prožitky, naučená očekávání a kontext. V psychologii se pro tuto oblast často používá také označení sociální percepce a zahrnuje například usuzování na úmysly, emoce nebo motivy druhých.. >> detail
míra soudržnosti uvnitř skupiny či komunity, tedy nakolik její členové drží při sobě, sdílejí společné normy a cítí vzájemnou sounáležitost, důvěru a ochotu spolupracovat. >> detail
schopnost vcítit se do druhých a citlivě zachytit a vyhodnocovat sociální signály, přirozená a nenucená dovednost navazovat vztahy, udržovat kontakty a efektivně komunikovat, rozsáhlý repertoár sociálních dovedností a postupů (např. strategie zvládání a řešení mezilidských konfliktů), přiměřená a profesionální spolupráce s médii a také schopnost vhodně, věcně a přesvědčivě prezentovat vlastní osobu i své postoje. >> detail
soubor schopností a dovedností, které umožňují člověku účinně a přiměřeně se přizpůsobit konkrétnímu sociálnímu prostředí a v něm úspěšně jednat a komunikovat s ostatními. >> detail
Společenský proces, v němž se jednotlivec nebo skupina snaží prosadit a naplnit své potřeby tím, že konkurenta či protivníka vytlačí, podřídí nebo zlikviduje.. >> detail
Zastřešující pojem pro soubor pravidel, dohledu a reakcí, kterými si skupina nebo organizace hlídá, zda její členové jednají v souladu s očekáváními. Patří sem neformální vlivy jako tlak vrstevníků, pomluvy, prestiž, pochvala nebo napomenutí, i formální postupy typu interních předpisů či institucionálního dohledu. Cílem je udržet společné soužití a předvídatelný chod kolektivu, přičemž následky mohou sahat od drobných signálů uznání či kritiky až k tvrdým postihům a v krajních případech k vytlačení člověka na okraj nebo jeho vyřazení ze skupiny.;V kriminologii a trestní politice se tím obvykle myslí způsoby, jimiž společnost a stát předcházejí porušování norem a reagují na něj. Zahrnuje preventivní komunitní působení i oficiální zásahy institucí, které usilují o omezení nežádoucího chování a případně o nápravu pachatele.. >> detail
V sociální psychologii a gerontologii jde o úzký, relativně stabilní okruh nejbližších osob, které člověka dlouhodobě doprovázejí napříč životními etapami. Tvoří ho jen malý počet vztahů s výraznou mírou blízkosti a opakovaných interakcí, kde se běžně dává i přijímá sociální opora, například emocionální povzbuzení, praktická pomoc nebo sdílení informací. Lidé v tomto okruhu se zároveň vzájemně ovlivňují v rozhodování, chování, prožívání i způsobech komunikace a jeho složení se může v čase pozvolna měnit podle důležitých životních událostí.. >> detail
Jde o sociálního pracovníka se zvláštním zaměřením na lidi v akutní nebo dlouhodobé nouzi. Nejprve zmapuje jejich situaci a potřeby, poté v součinnosti s úřady, zdravotnickými zařízeními či neziskovými organizacemi pomáhá zajistit vhodné sociální služby a dostupnou finanční podporu. Nabízí odborné poradenství, může klienta provázet při jednáních, zprostředkovat právní pomoc nebo kontakt na další specialisty a koordinuje postup tak, aby se člověk kvůli tíživým okolnostem, například dluhům nebo ztrátě bydlení, nepropadl do chudoby a nezůstal na okraji společnosti.. >> detail
