elementární podoba mezilidského dění, v níž se nejméně dvě osoby navzájem dorozumívají a působí na sebe, zároveň jde o základní rámec sociálního jednání a prožívání, při kterém lidé poznávají druhé i sebe (sebepoznávání). >> detail
Sociální inženýrství je metoda, při níž útočník pomocí psychologické manipulace přiměje člověka k určitému jednání nebo k vyzrazení informací. Nejčastěji se tím myslí podvodné, často i nezákonné postupy sloužící k získání důvěrných údajů organizace nebo k neoprávněnému přístupu do firemního informačního systému. Ve většině případů probíhá útok bez osobního setkání s obětí, například na dálku.. >> detail
Množství i úroveň společenských a osobních zdrojů – sdílených hodnot, významných známostí a vazeb, prestiže, vzdělání a profesní pověsti, osobního charisma, respektu, autority, důvěry a uznávanosti (utvářených také zkušenostmi, věkem, pohlavím, etnickou příslušností, majetkem a třídním původem) – které mohou ovlivňovat i ekonomický prospěch a úspěch člověka.. >> detail
Uzavřený okruh lidí, který může mít podobu frakce, opozičního křídla nebo účelové koalice, se na základě interní dohody koordinuje a společně usiluje o společenský vliv a kontrolu rozhodování. Opírá se o silné vazby uvnitř skupiny, vzájemné krytí a neformální pravidla, přičemž podstatná část jejího působení zůstává navenek skrytá. Zásadový jednotlivec, který se jí postaví, často prohrává ne proto, že by byl slabý, ale protože podcení síťový charakter protivníka a nezná rozsah jeho zdrojů, kontaktů a promyšlených postupů, takže chybně odhadne mocenské poměry. V prostředí organizací se taková kamarila může snažit oslabit vedoucího tím, že mu postupně bere oporu v týmu, dosazuje loajální osoby do klíčových rolí, manipuluje tok informací a vytváří dojem, že vedení selhává, například tichým brzdením úkolů nebo selektivním plněním pokynů. Časté bývá také cílené poškozování pověsti, přehánění dílčích chyb a vytlačování nepohodlných pracovníků mimo vlivové pole skupiny, přičemž výhody a příležitosti mají tendenci zůstávat hlavně uvnitř tohoto kruhu.. >> detail
Dlouhodobě se formující a relativně stabilní atmosféra školy, kterou určují převládající vztahy, postoje a způsoby interakce mezi lidmi ve školním prostředí. Může být především pozitivní – tedy přátelská, bezpečná a podpůrná – nebo naopak negativní, nepříznivá a pro členy školy stresující či ohrožující. Toto nastavení prostředí se významně promítá do psychické pohody, sociálního fungování i somatického zdravotního stavu žáků i zaměstnanců školy, označuje se také jako psychosociální klima školy.. >> detail
proces, při němž člověk vnímá a vykládá druhé lidi i sociální situace, a to vždy skrze vlastní prožitky, naučená očekávání a kontext. V psychologii se pro tuto oblast často používá také označení sociální percepce a zahrnuje například usuzování na úmysly, emoce nebo motivy druhých.. >> detail
míra soudržnosti uvnitř skupiny či komunity, tedy nakolik její členové drží při sobě, sdílejí společné normy a cítí vzájemnou sounáležitost, důvěru a ochotu spolupracovat. >> detail
schopnost vcítit se do druhých a citlivě zachytit a vyhodnocovat sociální signály, přirozená a nenucená dovednost navazovat vztahy, udržovat kontakty a efektivně komunikovat, rozsáhlý repertoár sociálních dovedností a postupů (např. strategie zvládání a řešení mezilidských konfliktů), přiměřená a profesionální spolupráce s médii a také schopnost vhodně, věcně a přesvědčivě prezentovat vlastní osobu i své postoje. >> detail
soubor schopností a dovedností, které umožňují člověku účinně a přiměřeně se přizpůsobit konkrétnímu sociálnímu prostředí a v něm úspěšně jednat a komunikovat s ostatními. >> detail
