Ustálené způsoby společného jednání, které mají podobu opakovaných obřadů a slavnostních i každodenních zvyklostí, od otevřených veřejných ceremonií přes rodinné tradice až po uzavřené rituály s náboženským nebo symbolickým významem. Zahrnují také pravidla, jak se v určitých situacích chovat, a rituály spojené s důležitými životními přechody jednotlivce, například křest nebo svatbu, případně pohřeb. Takové rituály obvykle upevňují sounáležitost skupiny, potvrzují společné hodnoty a pomáhají vymezit role a identitu člověka ve společnosti.. >> detail
neformální trest ze strany okolí za porušení společenských pravidel, který se může projevit třeba odsouzením, ztrátou respektu nebo vyloučením ze skupiny. >> detail
Vnitřní kognitivní model v mysli, který organizuje a shrnuje to, co víme o sociálních objektech, například o lidech, skupinách nebo sociálních rolích. Zachycuje míru porozumění i rozsah informací, které o nich máme, a slouží k rychlé orientaci v sociálních situacích, protože ovlivňuje, jak nové podněty vykládáme a jaká očekávání si vytváříme.. >> detail
Dlouhodobé zdravotní potíže a život bez blízké sociální opory, tedy stav, kdy je člověk fakticky vyřazen z běžných vztahů a zůstává v izolaci, se často pojí s mírnějšími depresivními příznaky i s klinickou depresí. Taková dlouhodobá osamělost a nedostatek podnětů může přes chronický stres a zhoršení psychické odolnosti někdy přispívat také k rychlejšímu tělesnému úpadku a k dřívějšímu úmrtí.. >> detail
Tělesná stavba a nápadné výrazové rysy jedince, případně jeho typický způsob chování, mohou u jiného jedince stejného druhu fungovat jako sociální signál, který vyvolá vrozenou, geneticky podmíněnou a často poměrně automatickou odezvu. V etologii se takové podněty chápou jako součást přirozené komunikace a mohou uvolňovat stereotypní reakční vzorce.. >> detail
zafixovaný, selektivní způsob, jak vnímáme a posuzujeme jiné osoby (heterostereotyp) nebo i sebe sama (autostereotyp), který bývá často zkreslený a ovlivněný omyly i předsudky. >> detail
uspořádání společnosti do různých vrstev či skupin podle určitých kritérií, například věku, pohlaví, povolání, majetku (materiálního blahobytu), moci, prestiže nebo atraktivity. >> detail
Léčebně orientovaná sociální péče, která využívá podporu okolí a sociálních zdrojů k obnovení či zlepšení každodenního fungování člověka a jeho začlenění do běžného života.;V odborném kontextu se tímto označením často míní socioterapie: terapeutický přístup pracující se vztahy, skupinou nebo komunitním prostředím, kde se posilují sociální dovednosti a adaptace na životní situace.. >> detail