Panovnický titul perských a obecně íránských monarchů, který zdůrazňuje nadřazené postavení nejvyššího vládce a obvykle se překládá jako král králů. Užívá se už ve starých předislámských státech na území Íránu a v pozdějších obdobích perských dějin se k němu některé dynastie znovu vracely jako k symbolu císařské autority.. >> detail
Prohloubený výkop, u něhož je největším rozměrem hloubka, svislá (případně i šikmá) důlní chodba určená k dopravě vytěžené nerostné suroviny, hlušiny a pomocného materiálu (podle RNDr. I. Smolenové).. >> detail
zářivost, lesk nebo světelný svit, historické papírové platidlo vydané roku 1811 v době rakouského státního bankrotu, které se používalo jako výplatní poukázky a směňovalo se za znehodnocené bankovky, pouze v ustáleném rčení (ne)mít o něčem … ve významu nemít o tom ani zdání, nemít ponětí. >> detail
Tradiční japonská bambusová koncová flétna. V zenovém prostředí ji mniši, například komusó, používali při dechové meditaci suizen jako duchovní pomůcku spíše než k veřejnému muzicírování. Jako běžně hraný hudební nástroj se výrazněji rozšířila až v moderní době, kdy pronikla i na koncertní pódia a do různých stylů.. >> detail
Šalina je oblastně moravské nespisovné označení pro tramvaj, nejvýrazněji spojované s Brnem a jeho městskou mluvou. Slovo se však nevyskytuje výhradně jen v Brně, doložené je také v některých dalších středomoravských a jihomoravských městech. V běžném povědomí přesto působí jako jeden z nejtypičtějších brněnských výrazů a často se používá i stylizačně, například v neformálních textech, reklamě nebo městské propagaci. V neutrálním či formálním vyjadřování se místo něj užívá spisovné slovo tramvaj. Původ výrazu šalina není jednoznačně vyložen, jazykovědci uvádějí více teorií a za pravděpodobné se považuje, že slovo souvisí s někdejším německojazyčným prostředím moravských měst. Vedle podoby šalina se nářečně objevovala také varianta šálina.. >> detail