Jde o požadavek, aby se při vyšetření či testování postupovalo u všech zkoumaných lidí stejným způsobem a v co nejvíce srovnatelných podmínkách, tedy aby bylo jednotné zadání, stejné použité pomůcky a pevně dané instrukce i průběh administrace. Součástí je i předem stanovené vyhodnocování a interpretace, které se opírají o normativní data získaná na dostatečně velkém a reprezentativním souboru populace, často rozlišeném podle věku nebo dalších demografických znaků. Hlavním smyslem je umožnit spravedlivé porovnávání výsledků mezi jednotlivci a skupinami a minimalizovat vliv náhodných i systematických chyb. To, nakolik jsou tyto podmínky dodrženy, se přímo promítá do kvality metody, zejména do její spolehlivosti, validity a objektivity. Pokud se postup při použití metody svévolně mění, výsledky bývají hůře reprodukovatelné a mohou být zkreslené, takže se zhoršuje jejich vypovídací hodnota.. >> detail
Jde o požadavek, aby se stejná vyšetřovací metoda používala u různých osob vždy za totožných, předem přesně určených podmínek. To znamená sjednotit a jednoznačně popsat všechny podstatné okolnosti vyšetření: zadávat stejné úkoly, používat stejné pomůcky či přístrojové vybavení, dodržovat jednotné instrukce a postup krok za krokem a také jednotně vyhodnocovat výsledky podle předem stanovených norem. Normy představují typické výsledky (reakce) reprezentativního vzorku populace, obvykle členěné podle věku a pohlaví. Smyslem je, aby bylo možné výsledky jednotlivých osob mezi sebou spolehlivě porovnávat. Dodržení těchto pravidel zároveň ovlivňuje validitu a spolehlivost metody. Vytvoření norem proto vyžaduje rozsáhlý a reprezentativní soubor vyšetřovaných osob, při odchylkách od předepsaného postupu se ve výsledcích snadno objevují nepřesnosti a interpretace je méně jistá.. >> detail
Epistemologický a společensko-filozofický přístup, podle něhož je to, co považujeme za vědění, vždy formováno konkrétní perspektivou a společenskou pozicí člověka. Zdůrazňuje, že zkušenosti lidí stojících mimo dominantní skupiny mohou poskytovat zvlášť cenný pohled na mocenské vztahy a na skutečnosti, které z převládajícího hlediska snadno zůstávají skryté.. >> detail
Psychodiagnostický test inteligence používaný v USA, v roce 1916 jej na Stanfordské univerzitě přepracoval a pro americké podmínky upravil psycholog Lewis Terman (1877–1956) na základě původního francouzského testu Alfreda Bineta a Théodora Simona. Slouží k měření a hodnocení intelektových schopností.. >> detail
(mineralogie) Rudní sulfidický nerost s kovovým leskem, většinou tmavě šedý až černavý, který typicky krystalizuje v tetragonální soustavě. Složení je založené hlavně na cínu a mědi, přičemž se v něm často uplatňuje i železo. V některých ložiscích se objevuje v rudních žilách a může být využit jako surovina pro získávání mědi.. >> detail
