Postavení v sociální hierarchii skupiny, které bývá relativně vysoko, ale není na samotném vrcholu. Nositel této role se často orientuje podle vůdce, projevuje mu loajalitu, přebírá jeho postoje a přizpůsobuje tomu své chování, někdy zároveň pomáhá udržovat pořádek či tlumit spory mezi ostatními členy.. >> detail
Člen kolektivu, na něhož ostatní soustavně přenášejí odpovědnost za potíže nebo selhání skupiny, i když pro to mnohdy nejsou věcné důkazy. V této roli často slouží jako snadný terč kritiky a „ventil“ pro napětí či frustraci ostatních.. >> detail
Typy postavení žáka podle sociometrie: hvězda (populární jedinec) – získává nejvíce kladných voleb, tedy atrakcí, alfa pozice – neformální vůdce, beta pozice – uznávaný expert, na něhož se ostatní obracejí, šedá eminence – významný, ale spíše „skrytý“ vliv v pozadí, kontroverzní jedinec – vyvolává protichůdné reakce (někteří ho volí, jiní odmítají), marginální jedinec – opomíjený, okrajový, ale stále přijímaný, často „ve stínu hvězdy“, antihvězda / omega pozice – nejvíce zavrhovaný („černá ovce“), má nejvíce záporných voleb, tedy repulzí, izolovaný jedinec – outsider bez vazeb („sociální ostrov“), akceptovaný – většinou přijímaný, s průměrným sociometrickým statusem.. >> detail
To, jak člověk navenek působí ve společnosti, se odvíjí od jeho celkového vzhledu a míry péče o sebe. Patří sem úprava zevnějšku a vlasů, volba a upravenost oděvu, čistota a osobní hygiena, případně využití kosmetických prostředků, a také chování, vystupování a další neverbální projevy při kontaktu s okolím.. >> detail
Proměnlivé uspořádání společenských vazeb a postavení jedince v prostředí, v němž se pohybuje a žije, které se v průběhu času přetváří a ovlivňuje, s kým se setkává, jaké má možnosti či omezení a jaké chování je od něj okolím očekáváno.. >> detail
Okruh lidí a vztahů, které člověka každodenně obklopují a které formují jeho život, například doma, ve škole nebo v zaměstnání. Patří sem i zvyklosti, pravidla soužití, podpora či tlak okolí a celková atmosféra, jež ovlivňuje chování i možnosti jedince.. >> detail
Sociální psychologie práce, organizace a řízení se zabývá vztahy mezi lidmi ve skupinách na pracovišti a tím, jak tyto vztahy ovlivňují pracovní výkon. Užitečným metodickým nástrojem v této oblasti je Škála O A Z (Osobní analýza zaměstnání) slovenského psychologa Antona Jurovského, která mapuje postoje k profesi, míru ztotožnění pracovníka s profesí, osobní investice do dané práce a celkovou přizpůsobenost (adjustovanost) v zaměstnání. Mezi specifické úkoly psychologie práce patří například posuzování vhodnosti pracovních pohybů z hlediska pohybové ekonomie, zkoumání pracovní motivace, analýza zvláštností role vedoucího pracovníka a hodnocení vlivu faktorů pracovního prostředí (např. osvětlení, hluk či barevné řešení pracoviště) na výkon člověka.. >> detail
v mezilidských vztazích jde o situaci, kdy je jedinec nebo skupina vědomě odmítnuta a ostatní se rozhodují pro distanc a vyhýbání, tedy pro volbu proti kontaktu či spolupráci, což se může projevit sociálním vylučováním nebo izolací. >> detail
