Raketonový sport odvozený od klasického tenisu, který se hraje s lehkým měkkým míčkem a obvykle i s plastovou nebo kompozitovou raketou, takže je hra méně rychlá a fyzicky tolik nenáročná. Původ má v Japonsku a často se bere jako pohodovější varianta tenisu pro rekreační hráče.. >> detail
Programové vybavení počítače, tedy nehmotná část tvořená kódem a instrukcemi, které se na zařízení spouštějí a určují, jaké úlohy má vykonávat, na rozdíl od fyzického hardware.. >> detail
Neformální společenské setkání pořádané večer, často spojené s konverzací, drobným občerstvením a někdy i kulturním programem, například hudbou nebo tancem.. >> detail
V kosmonautice jde o označení pro rodinu sovětských a později ruských pilotovaných transportních lodí, které vznikaly v řadě modernizovaných variant a sloužily hlavně k dopravě posádek na nízkou oběžnou dráhu a k návštěvám orbitálních stanic. Na stanici často zůstávají připojené i jako prostředek pro rychlý návrat, takže plní roli jakéhosi záchranného člunu. Základní koncepci vypracoval tým kolem Sergeje P. Koroljova v jeho konstrukční kanceláři a po následných organizačních změnách na vývoj, výrobu i provoz navázala ruská společnost Eněrgija působící v moskevské oblasti. I když se v čase měnily přístroje a palubní systémy, společným znakem je návratová kabina doplněná o další sekce, které se před přistáním odhazují.. >> detail
V informatice se tímto pojmem označuje rozhraní operačního systému, které aplikacím nabízí koncový bod pro předávání dat mezi procesy. Umožňuje jak komunikaci mezi programy na jednom zařízení, tak i navázání spojení s procesem na jiném počítači dostupném přes síť, často v uspořádání klient server a nad běžnými transportními protokoly. V prostředí Unixu se navíc používá i místní varianta určená pouze pro komunikaci v rámci téhož stroje a jedné instance systému, která se zpravidla obejde bez síťového adresování a v praxi se s ní pracuje podobně jako se souborovým deskriptorem.. >> detail
Významná osobnost klasické řecké filosofie pocházející z Athén, známá také jako učitel Platóna. Zdůrazňoval, že jednání vycházející z ctnosti je samo o sobě krásné a dobré. Tvrdil, že existuje jediné skutečné dobro – vědění – a jediné zlo – nevědomost. Za mravného člověka považoval toho, kdo poznal, porozuměl a dokáže uplatňovat morální a etické normy. Tento přístup se označuje jako etický racionalismus: ke správnému a ctnostnému jednání se člověk dostává skrze poznání a rozumové pochopení. Výrok „Vím, že nic nevím“ neměl oslavovat nevzdělanost, ale vyjadřoval počáteční postoj zkoumání očištěného od předsudků – start cesty, která vede k porozumění a k přesnému vymezování pojmů, například mravních. Je mu připisováno, že prosazoval potřebu jasných definic, čímž významně připravil půdu pro rozvoj logiky a nauky o myšlení.. >> detail