situace, kdy jsou jednotlivci či celé skupiny vytlačováni na okraj společnosti a nemohou se plnohodnotně zapojovat do běžného života, například kvůli ztíženému přístupu k zaměstnání, bydlení, vzdělání nebo veřejným službám, což často vede k dlouhodobé izolaci a oslabení sociálních vazeb. >> detail
patologická úzkost z kontaktu a rozhovoru s druhými lidmi, hlavně s neznámými, strach z veřejného vystupování a projevů, ze společenských setkání a z toho, že člověka ostatní sledují a hodnotí. >> detail
způsob, jak socioekonomická situace a podmínky (např. vzdělání, zaměstnání, výše příjmu, kvalita bydlení, rodinné zázemí a společenské postavení) ovlivňují zdraví. >> detail
informace nebo znalost týkající se lidí a jejich soužití, tedy jevů, skupin či institucí, které tvoří společenský život a lze je popsat nebo zkoumat. >> detail
V situaci, kdy je člověk v přítomnosti dalších lidí nebo má pocit, že je pozorován a posuzován, může u náročnějších či ještě neautomatizovaných činností pracovat hůř než o samotě. Častěji chybuje, postupuje pomaleji a jeho výkon bývá méně účinný, zejména pokud mu chybí sebedůvěra a jistota ve vlastní schopnosti. U jednoduchých a dobře natrénovaných úkolů se tento jev obvykle projevuje méně nebo může být účinek i opačný.. >> detail
Stav, kdy se jedinec hůře začleňuje do společnosti a nedaří se mu přizpůsobit běžným sociálním situacím, rolím a pravidlům soužití. Často bývá důsledkem sociální deprivace a nedostatečné edukace, což se odráží v oslabených schopnostech navazovat a udržovat vztahy, v některých každodenních návycích a v oblasti péče o sebe. Dlouhodobě může zvyšovat riziko sociálního vyloučení a potřebu podpůrných intervencí.. >> detail
elementární podoba mezilidského dění, v níž se nejméně dvě osoby navzájem dorozumívají a působí na sebe, zároveň jde o základní rámec sociálního jednání a prožívání, při kterém lidé poznávají druhé i sebe (sebepoznávání). >> detail
Sociální inženýrství je metoda, při níž útočník pomocí psychologické manipulace přiměje člověka k určitému jednání nebo k vyzrazení informací. Nejčastěji se tím myslí podvodné, často i nezákonné postupy sloužící k získání důvěrných údajů organizace nebo k neoprávněnému přístupu do firemního informačního systému. Ve většině případů probíhá útok bez osobního setkání s obětí, například na dálku.. >> detail
Množství i úroveň společenských a osobních zdrojů – sdílených hodnot, významných známostí a vazeb, prestiže, vzdělání a profesní pověsti, osobního charisma, respektu, autority, důvěry a uznávanosti (utvářených také zkušenostmi, věkem, pohlavím, etnickou příslušností, majetkem a třídním původem) – které mohou ovlivňovat i ekonomický prospěch a úspěch člověka.. >> detail
Uzavřený okruh lidí, který může mít podobu frakce, opozičního křídla nebo účelové koalice, se na základě interní dohody koordinuje a společně usiluje o společenský vliv a kontrolu rozhodování. Opírá se o silné vazby uvnitř skupiny, vzájemné krytí a neformální pravidla, přičemž podstatná část jejího působení zůstává navenek skrytá. Zásadový jednotlivec, který se jí postaví, často prohrává ne proto, že by byl slabý, ale protože podcení síťový charakter protivníka a nezná rozsah jeho zdrojů, kontaktů a promyšlených postupů, takže chybně odhadne mocenské poměry. V prostředí organizací se taková kamarila může snažit oslabit vedoucího tím, že mu postupně bere oporu v týmu, dosazuje loajální osoby do klíčových rolí, manipuluje tok informací a vytváří dojem, že vedení selhává, například tichým brzdením úkolů nebo selektivním plněním pokynů. Časté bývá také cílené poškozování pověsti, přehánění dílčích chyb a vytlačování nepohodlných pracovníků mimo vlivové pole skupiny, přičemž výhody a příležitosti mají tendenci zůstávat hlavně uvnitř tohoto kruhu.. >> detail
