Psychologická charakteristika vyjadřující, jak velkou míru tlaku, nejistoty a zklamání člověk obvykle unese a jak efektivně si udrží sebekontrolu a fungování v náročných situacích. Souvisí s tím, jak jedinec pracuje s frustrací, tedy je blízká pojmu frustrační tolerance, a může se měnit podle naučených strategií zvládání a podpory okolí.. >> detail
Závažný osobní zážitek, při němž člověk čelí skutečnému nebo vnímanému ohrožení života či těžké újmě, a proto prožívá mimořádně silnou úzkost, paniku a bezmoc. Často jde například o vážnou dopravní nehodu nebo jiný typ katastrofy. U některých lidí může v následujících měsících vyústit nejprve v akutní stresovou reakci a později v rozvoj posttraumatické stresové poruchy, anglicky Post-Traumatic Stress Disorder (PTSD).. >> detail
Obecně stav přetížení a tlaku vyvolaný zvýšenými nároky nebo nepříznivou situací, který se může projevovat pocitem vnitřního napětí a zhoršenou pohodou;V biologii a medicíně funkční reakce organismu, jež vzniká při působení neobvyklých či extrémních podmínek prostředí. Zapojí se adaptační mechanismy řízené nervovou a hormonální regulací, krátkodobě podporují zvládnutí zátěže, při dlouhodobém trvání mohou zvyšovat zdravotní rizika. >> detail
Psychofyziologická odpověď organismu na zátěžové podněty (stresory), které jedinec vyhodnotí jako nadměrně náročné nebo ohrožující. Jde o souhru tělesných i psychických reakcí, při nichž se zapojují nervové a hormonální regulační mechanismy, například aktivace sympatiku a zvýšené uvolňování kortizolu, aby se dočasně posílila připravenost na zvládnutí situace. Pokud je taková zátěž vleklá nebo se často vrací, může rozlaďovat běžné fungování organismu, zhoršovat subjektivní pohodu a přispívat třeba k poruchám spánku či oslabení imunních reakcí. Síla těchto projevů se liší člověk od člověka podle individuální odolnosti, zdravotního stavu a způsobu zvládání náročných situací.. >> detail
ochranný, zátěž zmírňující účinek, kdy určitý zdroj nebo okolnost (například sociální opora, dobré copingové strategie či dostatek odpočinku) dokáže oslabit dopad stresorů na psychiku i tělo a snížit pravděpodobnost negativních následků, jako je dlouhodobé vyčerpání nebo zhoršení zdraví. >> detail
subjektivní způsob, jak člověk zachytí a vyhodnotí zátěžovou situaci a jak ji následně emočně prožívá, včetně typických tělesných reakcí, které se při stresu objevují. >> detail