(historicky, na Rusi v období 10.–15. století) lidové shromáždění obyvatelstva, zpravidla mužů, které zejména v některých městech vystupovalo jako nejvyšší politický orgán a rozhodovalo o klíčových veřejných záležitostech.. >> detail
Situace, kdy se psychické obtíže v průběhu večera nápadně zhoršují a v těchto hodinách dosahují nejvyšší intenzity, typicky jde o projevy jako úzkost, strach, subdepresivní nálada až deprese.. >> detail
Běžný stav bdělosti a pozornosti, kdy je člověk připraven myslet, pamatovat si, prožívat a jednat. V psychologii se tento stav označuje také jako arousal, případně vigilita: jde o míru aktivace a psychické pohotovosti reagovat na podněty. Ne všechny podněty však člověk zachytí naplno, některé se zpracují mimo pozornost a mohou se projevit jako tzv. „šestý smysl“. Zvýšený arousal znamená nadměrné nabuzení (silná aktivace, rozrušení, podrážděnost, nespavost, někdy až agresivita). Snížený arousal naopak odpovídá útlumu a ospalosti. Míru této bdělosti lze posuzovat podle orientace v osobě, místě, čase a aktuální situaci. Ve filozofii se pojem užívá šířeji, např. ve významu duševno, duše, psychika či mysl.. >> detail
Pojem odkazuje na oblast smyslového vnímání a vědomí, tedy na to, jak člověk zachycuje podněty z okolí i z vlastního těla a jak si je následně uvědomuje a zpracovává.. >> detail
Význam je totožný s pojmem výsledky učení, tedy se souborem toho, co si člověk osvojí: vědomostmi, praktickými dovednostmi a vytvořenými návyky.. >> detail