v - výpis slov 961 - 970

tradiční právní institut českého venkovského práva, který zajišťoval zabezpečení hospodáře a jeho manželky ve stáří. Představoval soubor práv předchozího majitele nemovitosti (zpravidla hospodářství), který přenechal svůj majetek novému vlastníkovi (obvykle synovi nebo dceři) výměnou za doživotní zaopatření. Výměnkář měl právo na bydlení ve vymezené části usedlosti, stravu, otop, ošacení, lékařskou péči a případně další naturální plnění nebo finanční podporu. Institut výměnku sahá hluboko do středověku a oficiálně byl zrušen v roce 1948, kdy byl zrušen v souvislosti s uzákoněním národního pojištění. Nicméně, s přijetím nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. byl výměnek znovu zaveden jako dobrovolná dohoda. Etymologicky slovo "výměnek" pochází od slovesa "vymínit si", tedy vyhradit si určité právo či výhodu při převodu majetku.. >> detail

usilovat o to, aby někdo odešel, tedy dotyčného vypudit z určitého místa nebo prostředí a zbavit se jeho přítomnosti, často i nátlakem či nepřátelským jednáním. >> detail

termín používaný v novém občanském zákoníku ČR pro formu výpůjčku. U výprosy se jedná o bezplatné přenechání k užívání bez sjednání doby nebo účelu pro který má být daná věc používána. Kdo půjčuje se nazývá půjčitel, kdo si zapůjčuje výprosník. Smlouva se většinou uzavírá ústně a nebo i pouhým tolerováním užívání.. >> detail

Vysoká je v myslivecké mluvě zkrácené označení pro vysokou zvěř, tedy tradičně především jelení zvěř. Tím se míní jelen, laň a kolouch. Výraz se používá jako souhrnné pojmenování při lovu, výřadu, stopování nebo popisu zvěře v honitbě. ; V hovorové češtině znamená vysoká také vysokou školu. V tomto významu jde o běžné neformální zkrácení užívané ve spojeních jako jít na vysokou, dostat se na vysokou nebo studovat vysokou. Konkrétní význam slova proto vždy určuje kontext.. >> detail

Vysoká zvěř je v myslivecké mluvě označení pro jelení zvěř, tedy pro jelena, laň a koloucha. Jde o tradiční souhrnné pojmenování používané při popisu zvěře, lovu, výřadu i hospodaření v honitbě. V běžné řeči se někdy výraz používá volněji i pro jinou větší spárkatou zvěř, ale přesnější tradiční význam se vztahuje hlavně k jelení zvěři.. >> detail

Osoba s poruchou autistického spektra při zachovaném, případně i nadprůměrném intelektu, u níž se projevují obtíže v psychosociálním vývoji, v porozumění sociálním situacím a v praktické stránce komunikace. Typicky má menší potřebu vyhledávat kontakt s druhými, může působit uzavřeněji a oční kontakt bývá slabší nebo nestálý. V chování se často objevuje rigidita, trvání na vlastních postupech a obtížnější přizpůsobování se změnám, zároveň může mít velmi úzké a intenzivní zájmy a silné zaměření na konkrétní činnosti či předměty. Přínosná je akceptace a respekt k odlišnostem, jasná pravidla a vhodné přizpůsobení prostředí, protože cílem bývá spíše podpora fungování než potlačování projevů.. >> detail

Dnes již převážně historické lidové označení pro domnělé, medicínsky nepotvrzené onemocnění, které se v moralizujících představách připisovalo masturbaci a mělo údajně vést k celkovému chátrání či nervovému vyčerpání.;Lidový název pro tabes dorsalis, pozdní syfilitické postižení nervového systému, při němž infekce Treponema pallidum způsobuje postupné poškozování míchy a může se projevit poruchami čití a nejistou chůzí.. >> detail

Výška je v hovorové češtině zpodstatnělé přídavné jméno užívané ve významu vysoká škola. Objevuje se hlavně v neformálních spojeních jako jít na výšku, dostat se na výšku nebo studovat výšku a funguje jako běžné zkrácené pojmenování vysokoškolského studia nebo instituce. Nejde o význam neutrální ani úřední, ale o hovorové vyjádření, jehož konkrétní smysl je obvykle zřejmý z kontextu.. >> detail

Jde o skupinu citů spojených s rozumem a poznáváním (intelektuální, poznávací, kognitivní), se smyslem pro krásu (estetické), s hodnocením správného a nesprávného (etické, morální) i s oblastí víry (náboženské). Tyto citové projevy jsou vlastní výhradně člověku.. >> detail

V genealogii jde o velmi rozšířený typ přehledu, který se sestavuje z jedné výchozí osoby, často označované jako proband, a postupně rozkrývá její původ směrem do minulosti. Zachycuje předky napříč generacemi ve všech větvích, tedy jak po otcovské, tak po mateřské straně, bez omezení jen na „mužskou“ linii. Při zpracování se obvykle vychází z dostupných pramenů, například matričních zápisů, a informace se řadí podle generací nebo pomocí číslování, aby bylo možné přehledně sledovat návaznosti jednotlivých větví.. >> detail