Neuropsychologický vyšetřovací postup používaný k diagnostice a zhodnocení funkcí nervové soustavy, zejména ve vztahu k vnímání a koordinaci zrakově‑pohybových dovedností.. >> detail
neuropsychologická porucha, při níž člověk i při relativně zachované zrakové ostrosti nedokáže spolehlivě rozpoznat a správně vyložit to, co vidí, například běžné předměty nebo tváře. >> detail
zraková vnímavost a rozvinutá schopnost zachytit, interpretovat a kriticky posoudit obrazové sdělení, a zároveň dovednost pracovat s vizuálními prostředky tak, aby člověk uměl informace z obrázků, symbolů či grafů nejen „číst“, ale také je srozumitelně vytvářet a předávat dál. >> detail
Informace vyjádřená graficky v psané podobě, kterou člověk přijímá hlavně očima, například jako text nebo soustava znaků na papíře či na obrazovce.. >> detail
kognitivní způsob uvažování, při němž si člověk vytváří vnitřní obrazy a vědomě s nimi pracuje, aby si lépe uspořádal představy, pochopil souvislosti a hledal řešení problémů, často s využitím prostorové představivosti;přístup k organizaci a předávání myšlenek, kdy se informace převádějí do viditelné podoby, například pomocí schémat, náčrtů nebo jiných grafických zobrazení, která usnadňují porozumění i sdílení v praxi, třeba ve výuce nebo při prezentaci. >> detail
Schopnost mozku uchovávat a následně si vybavovat poznatky získané zrakem, tedy mentální obrazy a vizuální rysy jako tvar, barvu či prostorové uspořádání, důležitá pro rozpoznávání a orientaci.. >> detail