Z lat. vesica a abdomen, v lékařské terminologii přídavné jméno pro vztah či nález, který se týká zároveň močového měchýře i břišní oblasti, typicky v anatomickém popisu nebo klinických souvislostech.. >> detail
Vezikokéla je odborné označení pro kýlní vyklenutí, případně sestup močového měchýře z jeho běžné polohy. Název vychází ze slov vesica a kele a v klinické praxi se může objevit například jako součást prolapsu pánevních orgánů, kdy bývá spojen s tlakem v pánvi nebo potížemi při močení.. >> detail
Medicína a anatomie: označení pro děje, struktury či stavy, které se vztahují současně k močovému měchýři (vesica) a ke střevu (enteron, intestinum), případně pro situace, kdy jsou tyto orgány nějak propojené, například při vzniku píštěle mezi měchýřem a střevem.. >> detail
Lékařský a anatomický výraz odvozený z latinských základů vesica a prostata. Popisuje struktury nebo děje související zároveň s močovým měchýřem i prostatou, typicky v oblasti, kde tyto orgány v pánvi těsně navazují. V praxi se takto označují například některé cévní či vazivové útvary v tomto úseku.. >> detail
Anatomický a lékařský termín odvozený z lat. vesica a rectum, který se používá pro popis útvarů nebo vztahů souvisejících současně s močovým měchýřem a konečníkem, typicky v oblasti pánve (například při popisu prostoru či vazivových struktur mezi těmito orgány).. >> detail
Lékařský výraz odvozený z latinských slov vesica, rectum a vagina, označuje něco, co se vztahuje současně k močovému měchýři, konečníku a pochvě, typicky při popisu anatomických souvislostí nebo stavů jako jsou píštěle či kombinovaná poranění v oblasti pánve.. >> detail
Odvozeno z lat. vesica (močový měchýř) a ren (ledvina). Lékařský a anatomický výraz pro jevy, nálezy nebo struktury, které mají vztah jak k močovému měchýři, tak k ledvině, typicky v souvislosti s funkcí močových cest.. >> detail
