Výraz odvozený z l. virus, vir a ř. gignesthai, který popisuje děje či stavy virového původu, tedy takové, jež vznikají působením virů, například některé příznaky nebo tkáňové změny při virové infekci.. >> detail
V biologii se tím myslí přenosný subvirální infekční činitel menší než virus, který je tvořen jen krátkou kruhovou jednovláknovou RNA bez bílkovinného obalu a typicky vyvolává onemocnění rostlin (gr. a lat., biol.).. >> detail
Vědní obor odvozený od lat. virus a z řec. logos, který se zaměřuje na studium virů jako infekčních částic, jejich stavby, množení a přenosu mezi hostiteli, a zároveň na onemocnění, jež viry způsobují, včetně možností jejich zjišťování a předcházení.. >> detail
Pojem odvozený z l. virus a ř. pexis označuje viropexi, tedy soubor kroků, jimiž se virus nejprve přichytí k povrchu hostitelské buňky a následně se dostane do jejího nitra, často po navázání na specifické buněčné receptory a spuštění endocytózy nebo fúze membrán.. >> detail
V biologii a medicíně se tím vyjadřuje, že něco má vztah k virus nebo že je daný stav či onemocnění způsobeno virovou nákazou, typicky na rozdíl od bakteriálního původu.;V obecnějším, původně latinském pojetí odvozeném od slova virus ve smyslu jedu či škodlivé látky může označovat něco toxického, zdraví nebezpečného a často i nepříjemně zapáchajícího.. >> detail
Virová nálož označuje množství virových částic nebo jejich genetického materiálu přítomného v krvi či jiné tělní tekutině. V klinické praxi se tento údaj často sleduje u infekce HIV, kde se pomocí molekulárně biologických metod, typicky PCR, odhaduje počet kopií virové RNA v určitém objemu vzorku a podle výsledku se hodnotí aktivita infekce i účinnost léčby.. >> detail
Infekční onemocnění, které vzniká po napadení organismu viry, obvykle s krátkým akutním průběhem a projevy jako únava, rýma či zvýšená teplota.. >> detail
