v - výpis slov 841 - 850

Vuvuzela je dlouhý jednoduchý roh nebo trumpeta, dnes nejčastěji plastová, která vydává velmi hlasitý monotónní tón a používá se hlavně při sportovních utkáních, zejména ve fotbalovém prostředí v Jižní Africe. Současně se uvádí, že její starší předchůdci navazovali na tradiční rohy, zvláště kudu horn, které se v jižní Africe používaly ke svolávání obyvatel vesnic na setkání a společná shromáždění. Moderní vuvuzela je tedy známá především jako fanouškovský hlukový nástroj, ale její kulturní původ bývá spojován se starším svolávacím a signálním užitím. Výraz se v češtině používá hlavně pro tento charakteristický stadionový roh, který se celosvětově proslavil zejména během mistrovství světa ve fotbale v roce 2010.. >> detail

V statistice souhrn skutečně zaznamenaných hodnot sledované vlastnosti získaný pouze od části jednotek z celé populace, který se používá jako podklad pro usuzování a odhady o vlastnostech základního souboru.. >> detail

vyniknout nebo se „zviditelnit“, předvést se, typicky také okázale projevit pohostinnost či štědrost, aby to bylo vidět. Často se používá ironicky až posměšně ve smyslu: „tak to ses teda předvedl / to se ti opravdu povedlo“ (např. „no ty ses vycajchnoval!“).. >> detail

(slang.) šikovná úprava k lepšímu, nápadité zdokonalení. >> detail

pec nebo topeniště sloužící především ke kovářským účelům, kde se vysokou teplotou rozpaluje a zahřívá kov pro jeho následné zpracování. Je obvykle vybavena měchem nebo ventilátorem pro dmýchání vzduchu a tím dosažení vysokých teplot potřebných pro žhavení a tavení kovů. Výheň byla historicky nezbytným zařízením v kovářských dílnách, kde umožňovala kovářům tvárně zpracovávat železo a další kovy. Základní součástí tradiční výhně je ohniště, dmychadlo a komín pro odvod kouře;V současnosti se výheň používá i v přeneseném významu pro označení velmi horkého místa nebo prostředí.. >> detail

úsilí záměrně se vyvarovat určitých míst a situací, které jsou psychicky nebo emočně zatěžující. >> detail

V psychologii se tím myslí souhrn rozumových a naučených charakteristik člověka, které se projevují při řešení poznávacích úkolů. Patří sem například schopnost porozumět informacím, efektivně je zpracovat, učit se a uplatnit to, co si osvojil. Tyto složky se obvykle hodnotí pomocí výkonových testů nebo praktických úloh a mohou být částečně ovlivnitelné tréninkem a zkušeností.. >> detail

Vykuk je obecně užívané expresivní označení pro vychytralého, mazaného nebo obratně prospěchářského člověka, který si umí najít výhodnou cestu, využít situaci nebo prosadit své zájmy způsobem, jenž u okolí často budí pobavenou nedůvěru. Slovo může podle kontextu působit lehce žertovně, například pro šikovného filutu, ale také zřetelně kriticky, pokud označuje člověka nepoctivého, vypočítavého či snažícího se něco obejít. Užívá se především v neformální mluvě a publicistice, například ve spojeních starý vykuk, nějaký vykuk to zkusil obejít nebo vykukové, kteří chtějí na pravidlech vydělat. Podstatou významu je tedy chytrost spojená s mazaností, často na hraně férového jednání.. >> detail

tradiční právní institut českého venkovského práva, který zajišťoval zabezpečení hospodáře a jeho manželky ve stáří. Představoval soubor práv předchozího majitele nemovitosti (zpravidla hospodářství), který přenechal svůj majetek novému vlastníkovi (obvykle synovi nebo dceři) výměnou za doživotní zaopatření. Výměnkář měl právo na bydlení ve vymezené části usedlosti, stravu, otop, ošacení, lékařskou péči a případně další naturální plnění nebo finanční podporu. Institut výměnku sahá hluboko do středověku a oficiálně byl zrušen v roce 1948, kdy byl zrušen v souvislosti s uzákoněním národního pojištění. Nicméně, s přijetím nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. byl výměnek znovu zaveden jako dobrovolná dohoda. Etymologicky slovo "výměnek" pochází od slovesa "vymínit si", tedy vyhradit si určité právo či výhodu při převodu majetku.. >> detail

termín používaný v novém občanském zákoníku ČR pro formu výpůjčku. U výprosy se jedná o bezplatné přenechání k užívání bez sjednání doby nebo účelu pro který má být daná věc používána. Kdo půjčuje se nazývá půjčitel, kdo si zapůjčuje výprosník. Smlouva se většinou uzavírá ústně a nebo i pouhým tolerováním užívání.. >> detail