jde o krátké slovní vsuvky a vycpávková slova, která mluvčí vkládá do řeči (např. „jakoby“, „že ano“, „jo“, „no“, „víme“) a která obvykle nenesou podstatnou významovou informaci. >> detail
schopnost správně chápat význam slov a potom je v řeči vhodně volit a používat tak, aby vyjádření odpovídalo situaci a působilo jistě a plynule. >> detail
V psychologii označuje verbální faktor jazykovou složku intelektu, tedy míru, s jakou člověk rozumí významu slov a umí s nimi zacházet. Patří sem například schopnost porozumět slovním instrukcím, odlišit jemné významové rozdíly a využít slovní zásobu při práci s textem, což se často zjišťuje v testech zaměřených na porozumění a slovní významy.. >> detail
Schopnost mluvit tak, aby řeč plynula v přirozeném tempu a měla správnou kadenci, tedy skládat sdělení do smysluplných úseků podle myšlenek a stavby věty a zároveň vědomě pracovat s pauzami, které podporují srozumitelnost, důraz a prostor pro nádech.. >> detail
Cílené používání řeči jako nástroje sugesce, kdy volba slov, tón i opakování sdělení slouží k tomu, aby se nenápadně usměrňovalo myšlení, emoce a následné jednání lidí, a to jak u jednotlivců, tak v rámci skupin. V praxi se může opírat například o rámování tématu, vyvolávání strachu nebo pocitu viny a další techniky přesvědčování typické pro manipulativní komunikaci.. >> detail
Patří k nejběžnějším formám učení u lidí. Při verbálním učení si člověk osvojuje a upevňuje informace vyjádřené slovy, často jako určitou posloupnost slovních reakcí. Může jít o zapamatování uměle vytvořených, významově prázdných slabik z klasických pokusů Ebbinghause, ale také o zvládnutí souvislých pasáží textu. Jde převážně o paměťové učení, u něhož se často řeší, nakolik je užitečné, protože čistě mechanické memorování bez porozumění bývá považováno za málo přínosné. V praxi však někdy potřebujeme přesné vybavení znění, například u definic nebo krátkých recitovaných textů. Ve školním vzdělávání, zejména na prvním stupni, tvoří tento typ učení významnou část nároků. Výkon zlepšuje opakování, členění do smysluplných celků a práce s fonologickou složkou pracovní paměti.. >> detail
ostrá slovní přestřelka, při níž se dva protivníci střetávají argumenty a rétorickými výpady a snaží se jeden nad druhým získat převahu pomocí řeči místo fyzické síly. >> detail
Latinské (eris) vyjadřuje úder nebo zásah, často ve smyslu švihnutí bičem, a může označovat i samotné bičování či výprask jako tělesný trest.. >> detail
