Míra, do jaké je člověk svými vlastnostmi nebo chováním náchylnější stát se obětí trestného činu než ostatní. Patří sem např. neopatrnost, zvýšená sugestibilita (snadná ovlivnitelnost) nebo emoční labilita.. >> detail
Viktimizace označuje proces, při němž se člověk stává obětí – ať už skutečné, nebo domnělé – trestného činu, agrese, útlaku či jiné formy újmy. Může jít o fyzické, psychické, sociální nebo institucionální poškození jednotlivce či skupiny. V právním a psychologickém kontextu se zkoumá, jak viktimizace vzniká, jak na ni oběť reaguje a jak ji ovlivňují okolnosti, například sekundární viktimizace ze strany společnosti, médií nebo institucí (když je oběť zpochybňována či obviňována). Termín se užívá také v sociologii a kriminologii – například při výzkumu vztahu mezi pachatelem a obětí nebo při hodnocení účinnosti pomoci obětem.. >> detail
Míra náchylnosti člověka stát se obětí, souhrn osobnostních vlastností a vnějších podmínek, které zvyšují riziko, že se jedinec snáze stane obětí trestného činu (např. taxikář, obsluha čerpací stanice).. >> detail