V lékařské latině jde o podstatné jméno ženského rodu označující chlopeň, tedy pohyblivý cípatý záhyb tkáně, který se pasivně otevírá a uzavírá podle tlakových poměrů, aby umožnil tok jedním směrem a omezil jeho návrat. Termín se vztahuje například k aortální chlopni nebo k levé atrioventrikulární chlopni, která se popisuje jako mitralis či bicuspidalis. Používá se také pro ileocekální chlopeň (ileocaecalis) na přechodu mezi tenkým a tlustým střevem, kde pomáhá regulovat průchod střevního obsahu.. >> detail
Oceňování, tedy zjištění a vyčíslení hodnoty určité věci nebo majetku pro praktické účely, například při obchodních nebo účetních operacích. V užším smyslu se tím myslí i stanovení hodnoty konkrétní mince či měny a její převedení do domácí měny podle tehdejších směnných poměrů.. >> detail
Odvozeno z l. valva, valvula chlopeň a ř. tome řez. Kardiochirurgický zákrok, při němž se nařízne a mechanicky uvolní srdeční chlopeň, aby se rozrušily srůsty mezi jejími částmi a zlepšilo se její otevírání při chlopenním zúžení. Provádí se buď při otevřené operaci, nebo některými katetrizačními postupy.. >> detail
1. Souhrn slabých přitažlivých i odpudivých působení mezi atomy a molekulami, která nejsou totožná s vlastní chemickou (kovalentní) vazbou. Vznikají např. elektrostatickým působením (plných či částečných nábojů, dipólů) anebo i mezi nepolárními částmi molekul v důsledku dočasné polarizace elektronových obalů. Energeticky jsou ve srovnání s kovalentní vazbou mnohem slabší, přesto však významně ovlivňují stavbu a prostorové uspořádání některých biologicky důležitých látek, zejména bílkovin. Mutace genu, která způsobí záměnu jedné aminokyseliny za jinou, může tato působení narušit, a tím často poškodit strukturu i funkci proteinu (např. enzymu). Srov. vodíkové můstky.
2. Nevazebné mezimolekulové interakce mezi elektroneutrálními atomy či molekulami: (a) interakce dvou permanentních dipólů, (b) interakce permanentního dipólu s dipólem indukovaným v sousední částici a (c) disperzní (Londonovy) interakce vyvolané fluktuacemi dipólových momentů. Potenciál těchto interakcí klesá se šestou mocninou vzdálenosti (∝ 1/r^6). Podílejí se mimo jiné na odchylkách chování reálných plynů od ideálního modelu a představují hlavní typ mezimolekulových sil.. >> detail
Pouhé vychloubání a okázalý lesk bez skutečného obsahu se podobá nápadně velkému obilnému klasu, který na pohled slibuje bohatou úrodu, ale ve skutečnosti je prázdný a žádné zrno v něm nedozrálo.. >> detail
