Podstatné jméno ženského rodu (onis, f.), od lat. vermiculus (červíček), vyjadřuje červovitě se šířící vlny stahů hladké svaloviny ve střevech, tedy peristaltické pohyby, které postupně posouvají obsah trávicí trubice, někdy se tak popisuje i podobné vlnění v jiných dutých orgánech.. >> detail
Z lat. vermis, červ: přídavné jméno pro něco, co má červovitý vzhled nebo kresbu připomínající drobné červíky či jejich chodbičky, obvykle velmi jemné a nenápadné.. >> detail
Psychická porucha ze skupiny specifických fobií, při níž už pouhá představa nebo setkání s červy či parazity v trávicím ústrojí vyvolává nepřiměřeně silnou úzkost a často vede k vyhýbavému chování.. >> detail
Přírodní minerál ze skupiny slíd, tedy vrstevnatý hlinitokřemičitan s výrazným podílem hořčíku. Název se vykládá z výrazu vermicus ve smyslu červík, což souvisí i s tím, že se při zahřátí jednotlivé šupinky často rozevírají a nápadně nabývají na objemu.. >> detail
V latině je to podstatné jméno pro červa, případně obecně pro červovitého živočicha.;Vermis cerebelli označuje středovou, podélně probíhající část mozečku, která tvoří jeho mediální oblast a podílí se zejména na řízení rovnováhy a koordinaci pohybů trupu.. >> detail
V latině označuje něco domácího a vlastního, tedy patřícího k určitému domu nebo místu původu, nikoli převzatého zvenčí. Původ souvisí se slovem verna, jímž se v římském prostředí označoval člověk narozený v domácnosti.;V jazykovědě ve smyslu lidový či rodný, vztahuje se k vyjadřování běžnému mezi místními mluvčími, na rozdíl od učeného nebo oficiálního jazyka.. >> detail
Přídavné jméno odvozené z lat. ver, tedy jaro, vyjadřuje vztah k jarnímu období nebo k dějům a jevům typickým pro jaro, například v přírodních vědách při popisu rostlin či vývojových fází.. >> detail