Validita poznávací metody vyjadřuje, nakolik daný postup skutečně zachycuje vlastnost nebo jev, který má zjišťovat. Jde tedy o míru, s jakou výsledek odpovídá zamýšlenému konstruktu a není zkreslený systematickými vlivy ani náhodnými odchylkami. S validitou proto obvykle souvisí i objektivita a spolehlivost měření, přesto je rozhodující, zda metoda míří na správný cíl, protože i velmi standardizovaný postup může být málo užitečný, když v podstatě měří něco jiného. Podklady pro validitu se většinou získávají empiricky, například porovnáním výsledků s nezávislým kritériem považovaným za věrohodné nebo se zavedeným nástrojem, často ve formě zjišťování souvislosti mezi oběma výsledky. Někdy nás zajímá shoda s aktuálním stavem, jindy schopnost výstupu z metody předvídat budoucí chování či výkon s časovým odstupem. Důležitým hlediskem je také relevantnost a adekvátnost metody, tedy jak reprezentativně pokrývá znak, který má postihnout. Současně platí, že validita není neměnná vlastnost samotného testu, ale vztahuje se ke konkrétnímu účelu použití, populaci a způsobu interpretace výsledků, takže se může lišit podle situace. Nástroje, které vykazují nízkou validitu a zároveň nízkou spolehlivost, bývají v praktických oborech málo použitelné.. >> detail
pevný a silný, urostlý, rozložitý až mohutný, mocný, v dobrém zdravotním stavu, uznávaný jako platný (např. právně či věcně), přiměřený a vhodný pro daný účel. >> detail
Severský symbol tvořený navzájem propletenými trojúhelníkovými tvary. V rámci staroseverské mytologie se obvykle vykládá jako motiv související s Ódinem, s osudem těch, kdo zemřeli v boji, a s představami o přechodu do světa mrtvých, objevuje se také na některých vikinských památkách (např. obrazových kamenech či runových nápisech).;V moderním užití (např. v neopohanství nebo v populární kultuře) funguje jako obecný „vikinský“ znak, kterému se často přisuzují významy spojené s Ódinem, smrtí a posmrtným životem, i když jednotný historicky doložený výklad není úplně pevně daný.. >> detail
v severské mytologii ozbrojená žena, která rozhoduje, kdo v bitvě zahyne a kdo přežije. Ze zabitých poté vybírají polovinu, která odejde do posmrtné síně zabitých, kterou ovládá bůh Odin. V této síni, pokud se nepřipravují na obrovskou mýtickou bitvu, popíjejí medovinu a jedí maso nesmrtelného zvířete, jsa obsluhováni valkýrami;krycí název plánu atentátu na Adolfa Hitlera (operace Valkýra), který byl uskutečněn 20. července 1944. Hlavním autorem plánu byl plukovník Claus Schenk von Stauffenberg, nicméně spiknutí se účastnilo mnoho výše postavených německých vojenských představitelů.. >> detail
Latinský výraz, zdrobnělina od l. vallis, kterým se označuje malé údolí nebo obecně menší prohlubeň či důlek.;V anatomii se tímto názvem popisují drobné vklesliny a rýhy na povrchu orgánů. Na mozečku jde o nápadnější prohlubeň na jeho spodní ploše v oblasti střední čáry. V oblasti hltanu se tak může označovat i prostor u kořene jazyka při epiglottis, který je prakticky využitelný jako orientační bod při vyšetření a zajištění dýchacích cest.. >> detail
Ponořená vodní rostlina využívaná jako okrasná akvarijní zeleň, obvykle s dlouhými úzkými listy, která může pomáhat udržovat kvalitu a stabilitu vody v nádrži.. >> detail
navýšení vyplácených penzí podle toho, jak rostou ceny nebo mzdy, aby se zachovala jejich kupní síla. Např.: Vláda schválila mimořádné navýšení penzí kvůli vysoké inflaci.. >> detail