Obecné označení pro novější způsob řešení či uvažování, tedy „moderní cesta“ odlišná od zaběhlé tradice.;V dějinách scholastické filosofie a křesťanské teologie název pozdně středověkého směru navazujícího na nominalismus, rozvíjeného na univerzitách, který se často vymezoval vůči starší via antiqua.. >> detail
Označení pro náš vlastní směr nebo zvolenou dráhu, tedy cestu, po které se vydáváme, a to jak v doslovném smyslu při putování, tak i obrazně jako způsob, jakým postupujeme životem.. >> detail
Kladně orientovaný přístup či způsob hledání, který staví na afirmaci a zdůrazňování pozitivních vlastností nebo výroků, v teologii se tím často míní katapatická metoda popisu Boha na rozdíl od via negativa.. >> detail
Očistná etapa duchovního života, známá z křesťanské spirituality, kdy člověk skrze pokání, sebezpyt, modlitbu a asketickou kázeň usiluje o zbavení se hříchu a nezdravých připoutaností, aby se mohl otevřít hlubšímu vztahu s Bohem a zralejší kontemplaci.. >> detail
Doslovně označení pro královskou, tedy panovníkem zřízenou nebo chráněnou cestu či hlavní veřejnou komunikaci, často spojovanou s významnými dálkovými trasami a obchodem ve středověké Evropě.;V přeneseném smyslu obraz pro nejpřímější nebo nejspolehlivější postup k cíli, tedy jakousi privilegovanou a osvědčenou „cestu“ k výsledku.;V psychologii a psychoanalýze se tento obrat používá pro myšlenku, že sny mohou být klíčovou cestou k poznání nevědomých procesů.. >> detail
