Označení pro stav, kdy je část končetiny nebo kloubu vychýlena směrem dovnitř k ose těla, typicky vede k „zatočení“ segmentu do vnitřní strany (například u některých deformit kolene či paty).. >> detail
(lat.) V alchymii se tím označovala sběrná nádoba, do které se při pokusu zachycoval a hromadil vznikající produkt, často například na konci destilační aparatury.. >> detail
V běžném, doslovném smyslu platí, že duté nebo jen málo naplněné nádoby při úderu či pohybu vydávají nápadnější hluk než ty plné, protože se v nich snáze rozechvívá vzduch i stěny a vzniká výraznější rezonance.;V přeneseném významu jde o poznámku k lidskému chování: kdo nemá mnoho znalostí, argumentů nebo skutečných výsledků, často to nahrazuje hlasitostí, okázalostí a prázdným mluvením, zatímco lidé s obsahem bývají tišší a věcnější.. >> detail
Jedinec, případně i politický celek, který je v podřízeném postavení vůči silnějšímu pánu nebo mocnosti a je na něm závislý. Typicky jde o vztah známý z feudálního prostředí, kde podřízený skládá věrnost a plní určité povinnosti výměnou za ochranu nebo možnost užívat svěřený majetek.. >> detail
Vaskulopatie, označení pro postižení cév odvozené z l. vasculum. Jde o situaci, kdy je cévní stěna strukturálně nebo funkčně narušená, a proto má organismus zvýšenou tendenci ke krvácení, často i bez toho, aby byla hlavní příčina v poruše krevního srážení.. >> detail
Z lat. vas, céva. Označení používané zejména v anatomii a histologii pro orgán nebo tkáň, která má výrazně vyvinuté cévní zásobení, tedy je silně prokrvená a protkaná hustou sítí krevních cév.. >> detail
