pec nebo topeniště sloužící především ke kovářským účelům, kde se vysokou teplotou rozpaluje a zahřívá kov pro jeho následné zpracování. Je obvykle vybavena měchem nebo ventilátorem pro dmýchání vzduchu a tím dosažení vysokých teplot potřebných pro žhavení a tavení kovů. Výheň byla historicky nezbytným zařízením v kovářských dílnách, kde umožňovala kovářům tvárně zpracovávat železo a další kovy. Základní součástí tradiční výhně je ohniště, dmychadlo a komín pro odvod kouře;V současnosti se výheň používá i v přeneseném významu pro označení velmi horkého místa nebo prostředí.. >> detail
tradiční právní institut českého venkovského práva, který zajišťoval zabezpečení hospodáře a jeho manželky ve stáří. Představoval soubor práv předchozího majitele nemovitosti (zpravidla hospodářství), který přenechal svůj majetek novému vlastníkovi (obvykle synovi nebo dceři) výměnou za doživotní zaopatření. Výměnkář měl právo na bydlení ve vymezené části usedlosti, stravu, otop, ošacení, lékařskou péči a případně další naturální plnění nebo finanční podporu. Institut výměnku sahá hluboko do středověku a oficiálně byl zrušen v roce 1948, kdy byl zrušen v souvislosti s uzákoněním národního pojištění. Nicméně, s přijetím nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. byl výměnek znovu zaveden jako dobrovolná dohoda. Etymologicky slovo "výměnek" pochází od slovesa "vymínit si", tedy vyhradit si určité právo či výhodu při převodu majetku.. >> detail
termín používaný v novém občanském zákoníku ČR pro formu výpůjčku. U výprosy se jedná o bezplatné přenechání k užívání bez sjednání doby nebo účelu pro který má být daná věc používána. Kdo půjčuje se nazývá půjčitel, kdo si zapůjčuje výprosník. Smlouva se většinou uzavírá ústně a nebo i pouhým tolerováním užívání.. >> detail