v - výpis slov 1201 - 1210

Výška je v hovorové češtině zpodstatnělé přídavné jméno užívané ve významu vysoká škola. Objevuje se hlavně v neformálních spojeních jako jít na výšku, dostat se na výšku nebo studovat výšku a funguje jako běžné zkrácené pojmenování vysokoškolského studia nebo instituce. Nejde o význam neutrální ani úřední, ale o hovorové vyjádření, jehož konkrétní smysl je obvykle zřejmý z kontextu.. >> detail

Jde o skupinu citů spojených s rozumem a poznáváním (intelektuální, poznávací, kognitivní), se smyslem pro krásu (estetické), s hodnocením správného a nesprávného (etické, morální) i s oblastí víry (náboženské). Tyto citové projevy jsou vlastní výhradně člověku.. >> detail

V genealogii jde o velmi rozšířený typ přehledu, který se sestavuje z jedné výchozí osoby, často označované jako proband, a postupně rozkrývá její původ směrem do minulosti. Zachycuje předky napříč generacemi ve všech větvích, tedy jak po otcovské, tak po mateřské straně, bez omezení jen na „mužskou“ linii. Při zpracování se obvykle vychází z dostupných pramenů, například matričních zápisů, a informace se řadí podle generací nebo pomocí číslování, aby bylo možné přehledně sledovat návaznosti jednotlivých větví.. >> detail

Šroubovací zaslepovací zátky určené pro aplikace s ochranou proti výbuchu, tedy v provedení Ex. Zkoušejí se jako samostatný komponent mimo konkrétní přístroj, přesto mají vlastní certifikaci jako zařízení. Díky tomu je lze při montáži použít k uzavření nevyužitých kabelových vstupů nebo otvorů v krytech a závěrech Ex zařízení bez potřeby dalšího schvalování, přičemž mají zachovat požadovaný typ ochrany. Shoda se obvykle dokládá podle STN EN 50018 včetně souvisejících změn.. >> detail

Proces, při němž změny probíhají po navazujících krocích a fázích, tedy postupně a měřitelně, spíše s plynulým přibýváním než s náhlými skoky.. >> detail

Odkaz na téma, které se zabývá tím, jak se u dětí v průběhu školní edukace rozvíjí a proměňují jejich poznávací schopnosti (tj. vývoj jejich poznávání).. >> detail

Odkaz na heslo vývoj jedince, které popisuje průběh změn člověka při růstu a zrání, včetně tělesných i psychických proměn v různých obdobích života.. >> detail

Snížená schopnost přiměřeně se dorozumívat řečí, která vzniká kvůli specifické poruše vývoje řeči při postižení řečových oblastí mozku, i když byly (a jsou) podmínky prostředí pro rozvoj řeči běžné a dostatečné. Může mít podobu receptivní (obtíže s vnímáním, zapamatováním a porozuměním řeči), expresivní (obtíže s vlastním vyjadřováním mluveným i psaným projevem) nebo smíšenou.. >> detail

Neurovývojová porucha, při níž je oslabená schopnost správně naplánovat, uspořádat a provést naučené, účelné pohyby. Dítě pak od raného věku působí výrazně neobratně, mívá potíže s koordinací a osvojováním jemných i hrubých motorických dovedností, aniž by šlo hlavně o svalovou slabost. Vznik se dává do souvislosti s časným postižením oblastí temenního laloku, typicky v průběhu nitroděložního vývoje nebo v souvislosti s porodem. V české vývojové neurologii je tento obraz popisován jako svébytná semiologická jednotka a může se objevit i jako jeden z projevů DMO, tedy dětské mozkové obrny.. >> detail

Dočasné období zvýšené zátěže a nejistoty, které vzniká při běžných, očekávaných a poměrně dobře předvídatelných přechodech mezi životními etapami. Objevuje se tehdy, když se člověk musí rychle přizpůsobit nové roli nebo změněným podmínkám, například při osamostatňování, vstupu do rodičovství nebo při zásadní proměně pracovního a rodinného uspořádání. Na rozdíl od krizí vyvolaných náhlým traumatem mívá normativní charakter a často odeznívá po zvládnutí vývojových úkolů, někdy i s posunem k větší zralosti.. >> detail