Vezikokéla je odborné označení pro kýlní vyklenutí, případně sestup močového měchýře z jeho běžné polohy. Název vychází ze slov vesica a kele a v klinické praxi se může objevit například jako součást prolapsu pánevních orgánů, kdy bývá spojen s tlakem v pánvi nebo potížemi při močení.. >> detail
Medicína a anatomie: označení pro děje, struktury či stavy, které se vztahují současně k močovému měchýři (vesica) a ke střevu (enteron, intestinum), případně pro situace, kdy jsou tyto orgány nějak propojené, například při vzniku píštěle mezi měchýřem a střevem.. >> detail
Lékařský a anatomický výraz odvozený z latinských základů vesica a prostata. Popisuje struktury nebo děje související zároveň s močovým měchýřem i prostatou, typicky v oblasti, kde tyto orgány v pánvi těsně navazují. V praxi se takto označují například některé cévní či vazivové útvary v tomto úseku.. >> detail
Anatomický a lékařský termín odvozený z lat. vesica a rectum, který se používá pro popis útvarů nebo vztahů souvisejících současně s močovým měchýřem a konečníkem, typicky v oblasti pánve (například při popisu prostoru či vazivových struktur mezi těmito orgány).. >> detail
Odvozeno z lat. vesica (močový měchýř) a ren (ledvina). Lékařský a anatomický výraz pro jevy, nálezy nebo struktury, které mají vztah jak k močovému měchýři, tak k ledvině, typicky v souvislosti s funkcí močových cest.. >> detail
Anatomický a klinický výraz vycházející z latinských základů vesica a colon sigmoideum. Označuje něco, co souvisí s močovým měchýřem a esovitým úsekem tlustého střeva, případně s jejich vzájemným kontaktem či spojením.. >> detail
Přídavné jméno odvozené z lat. vesica a spina, označuje vztah nebo propojení mezi močovým měchýřem a míchou, často se používá v anatomii a neurofyziologii například při popisu nervových okruhů podílejících se na řízení močení.. >> detail
Podstatné jméno ženského rodu (1. deklinace). Termín je odvozen z l. vesica, tedy močový měchýř, a z ř. stoma, což označuje ústa nebo otvor. V medicíně, zejména v urologii, jde o chirurgicky vytvořený vývod z močového měchýře na povrch těla, který slouží k odtoku moči a může být využit i jako dočasná derivace při poruše odtoku z dolních močových cest.. >> detail
V medicíně označení pro něco, co souvisí zároveň s močovým měchýřem a s močovodem, často se tím myslí jejich vzájemné propojení nebo oblast vyústění močovodu do měchýře. Etymologicky se váže k lat. vesica.. >> detail
(l. vesica měchýř, ř. urethra trubice močová) Medicínský anatomický výraz pro vezikouretrální vztah, tedy pro struktury, děje nebo postižení, které se vážou zároveň k močovému měchýři a k močové trubici, často zejména v oblasti jejich přechodu.. >> detail
