v - výpis slov 511 - 520

"bohoslužba v předvečer svátku; noční hlídka" . >> detail

Poruchy vědomí se mohou navenek projevit například kolapsem (mdlobou), tedy náhlou, krátkou a úplnou ztrátou vědomí, nebo různými druhy dezorientace. Patří sem osobní dezorientace (člověk si nevybaví vlastní jméno, datum narození ap.), místní dezorientace (neví, kde žije či kde se nachází), situační dezorientace (nechápe, jakou má v daném prostředí roli) a časová dezorientace (nezná aktuální datum). U všech těchto forem dezorientace dotyčný své omyly nedokáže napravit ani po nápovědě, často jde o projevy afázie a agnózie. Poruchy vědomí se dělí na kvantitativní (změna stupně bdělosti, krátkodobá i dlouhodobá) a kvalitativní (změněná kvalita a obsah prožívání). Mezi kvantitativní poruchy patří: somnolence – snížená bdělost, ospalost až chorobná dřímota, sopor – středně těžká forma bezvědomí, torpor – strnulost, malátnost až ochablost a ochromenost, synkopa – krátká mdloba, přechodná ztráta vědomí, kóma – hluboká, těžká ztráta vědomí. Kvalitativní poruchy zahrnují: delirium – obluzené vědomí, delirium furibundní – delirium provázené neklidem a afektivní labilitou, delirium blandní – delirantní stav bez výrazného neklidu a silných afektů, delirium musitující – delirium s drobnými automatickými projevy vyvolanými halucinacemi, amence – stav zmatenosti, obnubilace – mrákotné stavy, Ganserův syndrom – vzácnější forma obnubilace (např. u vězňů), derealizace – pocit odcizení okolí a ztráta reálnosti vnějšího světa.. >> detail

"vlna americké lamy vikuně; příze z vlněného odpadu a bavlny" . >> detail

míra živosti a čilosti, tedy jak intenzivně je něco nebo někdo v pohybu či v činnosti. >> detail

Jiné označení pro bigorexii, známou také jako svalová dysmorfie, kdy člověk zkresleně vnímá velikost a osvalení svého těla a mívá nutkání stále více cvičit a kontrolovat vzhled.. >> detail

indiánský, stan nebo chata kopulového tvaru . >> detail

indická klášterní stavba . >> detail

Vích je svazek nebo smotek suchých rostlinných stébel, nejčastěji slámy, případně sena, používaný dříve k čištění, vytírání, zapalování nebo jako jednoduchý izolační a výplňový materiál. Významově je blízký slovu věchet. Ve starších textech se objevuje například vích slámy, slaměný vích na čištění bot nebo třít koně slaměným víchem. Ustálené přirovnání vzplanout jako vích vyjadřuje rychlé podlehnutí silnému citu či hnutí mysli. V tradiční venkovské praxi se vích zavěšený na stromě, tyči nebo větvi používal také jako znamení zákazu, například zákazu trhání ovoce, pasení nebo průjezdu. Historicky mohl vích označovat i svazek slámy, hoblovaček či podobného materiálu vyvěšený na domě nebo vratech jako znak hostince, výčepu vína, soukromého majetku či zvláštního práva. Odtud pocházela spojení jako sedět pod víchem nebo víno čepované pod víchem.;Přeneseně mohl výraz označit i starého, sešlého člověka. >> detail

"vikářství; úřad, funkce vikáře; církevní správní obvod" . >> detail

(bot.) jev, kdy se druhy náležející ke stejnému rodu v rámci jednoho společného areálu rozšíření navzájem střídají a zastupují, takže v různých částech území převládá vždy jiný druh. >> detail