Nechtěné a opakované ulpívání na jediné nepříjemné myšlence či představě, kdy se k ní člověk stále vrací a tím se udržuje v ruminaci a zhoršené psychické pohodě.. >> detail
Odmítavý nebo dlouhodobě negativně zabarvený vztah těhotné ženy k vlastní graviditě může nepříznivě zasahovat do vývoje plodu dvěma hlavními cestami. První je biologická, kdy trvalý stres, smutek či úzkost mění hormonální a biochemické poměry v těle matky, a tím i prostředí, ve kterém se dítě vyvíjí. Druhá je behaviorální, protože se takový postoj může promítnout do zanedbávání životosprávy a prenatální péče, zhoršené hygieny, nepravidelného spánku nebo rizikového chování. Následky se pak mohou projevit zejména v oblasti psychického a neurovývojového zrání dítěte a v širším měřítku se tyto postoje spojují i s nižší ochotou rodičovství přijímat, což může přispívat k poklesu porodnosti. Ochranným faktorem bývají kvalitní mezilidské vztahy, především partnerské a manželské, které usnadňují přijetí i neplánovaného těhotenství navzdory horším bytovým či finančním podmínkám. U některých žen se naopak objevují velmi pozitivní prožitky v období před porodem i po něm, někdy až ve formě euforie. U části těhotných však přetrvává výrazná úzkost nebo strach z porodu, což může zvyšovat pravděpodobnost komplikací během porodu. V graviditě se navíc mohou přechodně objevit mírné kognitivní a psychosomatické obtíže označované jako benigní těhotenská encefalopatie, častěji u prvorodiček, například horší soustředění či zapomínání, emoční labilita, únava a poruchy spánku, které se po porodu většinou upraví.. >> detail
Sociální skupina lidí, s níž se jedinec nechce ztotožnit ani být s ní spojován a často se vůči jejím hodnotám či způsobu života vymezuje jako k nežádoucímu vzoru.. >> detail
Popisuje, do jaké míry je člověk ostatními členy skupiny nechtěný, přehlížený nebo z kolektivu vytlačovaný, a tedy i jak slabé má ve skupině postavení, vliv a uznání. V sociometrickém šetření se tento stav obvykle odhaduje z toho, kolik odmítnutí či negativních voleb jedinec od druhých získává, a často bývá spojen se zvýšeným rizikem sociální izolace.. >> detail
V psychologii jde o sklon člověka bránit se cizímu vlivu, tedy odmítat nebo zpochybňovat pokusy druhých o přesvědčování a manipulaci, aby si uchoval vlastní postoje a kontrolu nad rozhodováním. Může se projevit i tím, že na vnucované návrhy reaguje záměrně opačně, často při silné potřebě autonomie nebo nízké důvěře k autoritám.. >> detail
Léčebný postup, při němž se tělo na velmi krátkou dobu místně nebo celkově vystaví působení nízkých teplot (chladu), např. ochlazováním či ledováním, označuje se také jako kryotermie nebo hypotermie.. >> detail
Situace, kdy už dříve naučené poznatky nebo zafixované postupy narušují osvojování nové látky, takže se člověk častěji plete nebo postupuje pomaleji. Tento rušivý efekt se v psychologii učení označuje jako interference.. >> detail
