Spánková porucha projevující se výraznou ospalostí během dne, náhlými záchvaty usnutí nebo zdlouhavým přechodem do plného bdění po probuzení (spánková opilost), tyto potíže nelze vysvětlit tím, že člověk spí příliš málo.. >> detail
Podstatné jméno středního rodu, odvozené z ř. neos ve významu nový a z l. striatus proužkovaný. V neuroanatomii jde o vývojově a evolučně mladší složku corpus striatum, odpovídající dorsálnímu striatu bazálních ganglií, typicky spojovanou hlavně s putamen a přilehlými částmi, které se uplatňují v regulaci pohybů a v učení návykových reakcí.. >> detail
Vývojový jev známý hlavně ze zoologie, kdy se jedinec dokáže pohlavně rozmnožovat ještě v larválním nebo obecně juvenilním tělesném uspořádání, protože k pohlavnímu dozrání dojde dříve než k dokončení metamorfózy. V evoluční biologii se tento posun v načasování vývoje řadí mezi formy heterochronie a často se uvádí u některých obojživelníků, například u axolotla.;V medicíně a embryologii se tím může myslet vývojová zástava, při níž určitý orgán či tkáň nepřejde do obvyklé dospělé podoby a setrvá na ranějším stupni, takže je méně vyvinutá a může mít omezenou funkci.. >> detail
Neotenický znamená „zachovávající larvální nebo juvenilní znaky i v pohlavně dospělém jedinci“ – v biologii označuje jedince, který dosáhne reprodukční zralosti, aniž by prodělal běžnou morfologickou nebo vývojovou proměnu. Obrazně se užívá pro vyjádření zachování mladistvých nebo nezralých vlastností v dospělosti či pomalejšího vývoje.. >> detail
Neotenie je biologický jev, při kterém si dospělý jedinec zachovává juvenilní (mladistvé) znaky, které byly u předků přítomny pouze v larválním nebo embryonálním stádiu. Tento proces může být buď úplný, kdy organismus zůstává morfologicky v larvální nebo juvenilní formě, ale stává se pohlavně dospělým (např. u některých obojživelníků jako je axolotl mexický), nebo částečný, kdy jsou zachovány pouze některé juvenilní rysy (jako u člověka v porovnání s ostatními primáty). Termín neotenie poprvé použil v roce 1885 zoolog Julius Kollmann při studiu axolotla (Ambystoma mexicanum), který dosahuje pohlavní dospělosti ve stádiu larvy, aniž by prošel metamorfózou. Tento fenomén se vyskytuje u různých živočišných druhů, včetně některých obojživelníků, hmyzu a dokonce i u lidí, kde může hrát roli v evoluci druhů a domestikaci zvířat. Má se za to, že umožňuje adaptaci na nové ekologické podmínky. V kulturním kontextu se termín používá také pro označení estetických a behaviorálních preferencí pro dětské nebo mladistvé rysy.. >> detail