obor literární teorie, který systematicky zkoumá vyprávění: jak se příběhy konstruují a fungují, jaké existují způsoby a formy vyprávění, role a typy vypravěčů i samotné příběhy. Zároveň se často opírá o poznatky a metody psychologie, pedagogiky a sociologie a úzce s nimi spolupracuje.. >> detail
V psychologii označení pro nápadně sebepřeceňující a na sebe zaměřený způsob prožívání, kdy jedinec silně touží po obdivu a uznání a často mu chybí ohled na druhé. Pojem se někdy vykládá i v souvislosti s mýtem o Narcisovi.;V sexuologii jde o autoerotické zaměření, při němž člověka eroticky přitahuje především jeho vlastní tělo nebo vzhled, takže se sám stává hlavním objektem sexuálního zájmu.. >> detail
Označení používané v některých psychoanalytických přístupech pro schizofrenii, tedy těžkou psychickou poruchu spojenou s výrazným narušením kontaktu s realitou a způsobu prožívání sebe i okolního světa.. >> detail
Výrazné sebezahledění a idealizování vlastního já, při němž člověk vnímá svou osobu jako výjimečně důležitou a přirozeně očekává obdiv. Navenek se to často ukazuje slabou sebekritikou a malou tendencí brzdit či upravovat své projevy, případně také zvýšenou potřebou potvrzení z okolí.. >> detail
přehnané přesvědčení o vlastní výjimečnosti a téměř všemocnosti, nadměrné sebevědomí, silná sebestřednost až zamilovanost do sebe, výrazná potřeba obdivu a uznání od druhých. >> detail
