V psychologii označení pro relativně stálý sklon člověka vyhledávat neznámé situace a změnu, prozkoumávat nové podněty a učit se z nich, často s vyšší potřebou stimulace a někdy i větší impulzivitou. V odborných pracích se tento rys dává do souvislosti i s fungováním dopaminového systému.;V oblasti spotřebního chování jde o tendenci zkoušet novinky, experimentovat s volbami a rychleji se „omrzet“ u rutinních, stále stejných možností.. >> detail
specifická fobie projevující se silnou úzkostí a strachem z nevlastní matky, tedy z postavy macechy, často vyvolaná už samotnou představou setkání nebo kontaktu s ní. >> detail
Literární směr rozvíjený zhruba kolem roku 1900, jenž se stavěl proti naturalismu a jeho tendenci věrně, až mechanicky napodobovat realitu. Upřednostňuje rozumové uchopení světa, formální kázeň a ideál řádu, přičemž se často inspiruje antikou, zejména mýty a klasickými náměty. V textech se objevuje lyrizovaný jazyk a zvýšený zájem o zachycení vnitřních, psychických pochodů postav.. >> detail
Středověké dualistické náboženské hnutí v západní Evropě, často ztotožňované s katarskou herezí, které navazovalo na manichejské představy. Učilo, že vedle sebe působí dva protikladné principy či božstva, dobro a zlo, a z toho vyvozovalo přísnou askezi, dobrovolnou chudobu a odmítání hmotného světa chápaného jako výtvor zlého principu, s vírou v jeho konečný zánik. Takové pojetí se někdy označuje také jako neomanicheizmus.. >> detail
