Neuropsychologická, obvykle neurovývojová porucha, u níž je oslabené učení a porozumění informacím, které se předávají spíše obrazem, prostorem a situací než slovy. Často se projeví slabším vizuoprostorovým zpracováním a orientací, horší koordinací pohybů a jemné motoriky, nejistotou při plánování a uspořádání práce a někdy také obtížemi v matematice, hlavně tam, kde je potřeba představivost a práce se vztahem v prostoru. V běžném kontaktu s lidmi může být problém správně číst mimiku, gesta nebo náznaky, takže sociální komunikace bývá náročnější. Naopak verbální stránka bývá nápadně silná, člověk mívá dobrou paměť na slova, bohatou slovní zásobu a často působí velmi výřečně, přitom bývá pečlivý a vytrvalý. V některých klasifikačních systémech se tento obraz popisuje spíše jako typický profil obtíží než jako zcela samostatná diagnóza a podpůrná péče obvykle stojí na neuropsychologickém vyšetření a cíleném nácviku praktických strategií a sociálních dovedností.. >> detail
Výraz z lat. non a verbum, užívá se pro něco, co se nepředává pomocí slov, tedy jde o projev či komunikaci vyjádřenou bez slov, například mimikou, gesty, postojem nebo jinými neverbálními signály.. >> detail
Omezená nebo chybějící schopnost vyhledat, „přečíst“ a správně vyložit sdělení předané obrazem, tedy porozumět tomu, co ukazují vizuální prvky a jaké vztahy mezi nimi platí, například při práci s grafickým znázorněním dat nebo mapou. Často se projevuje i potížemi rozpoznat měřítko, trendy a souvislosti, které jsou ve vizuální podobě jen nepřímo naznačené.. >> detail
Mezilidské sdělování, při němž se význam nepřenáší slovy, ale například výrazem obličeje, gesty, držením a pohyby těla, očním kontaktem nebo dotykem. Patří sem také práce s osobní vzdáleností, celkový vzhled a to, jak je upravené okolní prostředí. Tyto signály často doplňují mluvenou řeč a mohou prozrazovat emoce, záměr či vztah k druhému.. >> detail
V antickém římském kalendáři jeden z pevných orientačních dnů měsíce, který ležel mezi kalendami a idami a podle nějž se odvozovalo datování dalších dní. Nejčastěji připadal na pátý den v měsíci, u několika měsíců se však posouval ještě o dva dny později.. >> detail
Trvalá, často iracionální úzkost z novinek a neznámých podnětů, kvůli níž člověk změny raději odmítá, vyhýbá se novým situacím a drží se bezpečné rutiny, v psychologii se popisuje jako fobická reakce spadající mezi úzkostné potíže.. >> detail
V psychologii a logoterapii jde o pojem spojený s Viktorem E. Franklem, kterým popsal noogenní neurózu vznikající tehdy, když člověk dlouhodobě prožívá existenční prázdnotu a nenachází smysl či hodnotové ukotvení, takže se jeho potíže odvíjejí hlavně z frustrace v oblasti významu života, ne z typicky psychogenních příčin.. >> detail
