V ekonomii jde o směr v teorii peněz, který klade důraz na nominální hodnotu určenou zákonem či státní autoritou a nepovažuje materiální podklad nebo vnitřní hodnotu za rozhodující.;Ve filosofii označuje učení, podle něhož obecné pojmy a univerzália nemají vlastní, na jednotlivých věcech nezávislou existenci, jsou to jen jazyková označení, jimiž třídíme a pojmenováváme podobné jednotliviny.. >> detail
Ve filozofii člověk, který odmítá, že by obecné pojmy měly vlastní skutečnou existenci. Podle něj jsou universalia jen nomen, tedy jména a myšlenkové konstrukce vznikající při zobecňování podobností mezi jednotlivými věcmi, zatímco reálně existují pouze jednotliviny, ne žádné samostatné „obecnosti“ mimo lidskou mysl a jazyk.. >> detail
V ekonomii a teorii peněz označení pro pojetí, které zdůrazňuje jmenovitou hodnotu měny a její platnost danou dohodou nebo autoritou, spíše než materiál či „vnitřní“ hodnotu mince. Často se uvádí v protikladu k metalistickým představám, že hodnota peněz vychází hlavně z drahého kovu.;Ve filosofii a logice směr ze sporu o univerzálie, podle něhož obecné pojmy neexistují jako samostatné reálné entity. Jsou chápány jen jako názvy a myšlenkové konstrukce, které si vytváříme nad jednotlivými věcmi, na rozdíl od realistického pojetí obecnin.. >> detail
Jde o vymezení pojmu na úrovni jazyka, kdy se daný výraz vysvětlí pomocí jiného už známého slova nebo krátké parafráze. Taková definice obvykle neříká, jaké podstatné vlastnosti má označovaná věc, spíše jen převádí neznámý termín na srozumitelnější pojmenování, jak je běžné například ve slovnících.. >> detail
Latinské podstatné jméno ženského rodu, vzniklé ze slovesa nominare, označuje úřední či formální pojmenování nebo ustanovení osoby do role, tedy nominaci či jmenování.. >> detail
