Skupina buněk, která představuje výchozí (mateřskou) tkáň pro vznik nervové tkáně, pigmentových buněk, některých buněk roztroušeného endokrinního systému, leptomening a patrně i odontoblastů. Vzniká z ektodermu jeho diferenciací navozenou chordomezodermovým výběžkem. Souvisí s vývojem nervové trubice, srovnej gangliovou lištu. Etymologie: složenina z neuro- a ektoderm.. >> detail
Lékařský odborný výraz pro chorobný stav, při němž je současně zasažen mozek, mícha i nervy, tedy více částí centrální i periferní nervové soustavy najednou. Pojmenování je vytvořeno ze starořeckých základů, například neuron ve významu nerv a pathos ve významu nemoc.. >> detail
Neuroepitel je zvláštní druh epitelové výstelky, kde jsou běžné epitelové buňky přeměněné tak, že mají smyslovou receptorovou funkci a jsou funkčně propojené s nervovou tkání. S takovou výstelkou se lze setkat ve smyslových strukturách, například v čichovém epithelium.. >> detail
V medicíně označení pro nezhoubný nádor vyrůstající z periferních nervů, přesněji z jejich obalů. Je tvořen přerůstajícím vazivem a buňkami nervové pochvy, takže se často nepravidelně vklínuje mezi nervová vlákna a může zasahovat i do okolních tkání. Může se projevit jako uzlík v kůži nebo podkoží a u některých lidí se objevuje v souvislosti s neurofibromatózou. Název vychází mimo jiné z lat. fibra.. >> detail
Neurofibromatóza (Recklinghauseni), označovaná také jako Recklinghausenova choroba, je dědičné neurokutánní onemocnění, při němž se na periferních nervech tvoří mnohočetné neurofibromy a na kůži se objevují hnědavé pigmentové skvrny, někdy bývá přítomno i postižení dalších tkání, například očí nebo skeletu.. >> detail
Jedná se o meziobratlový otvor (foramen intervertebrale), tedy průchod mezi sousedními obratli, kterým z páteřního kanálu vystupuje nervový kořen z míchy, těchto výstupů je v těle celkem 31. V anglosaské literatuře se pro tento otvor používá shodné anglické označení, které se postupně zabydluje i v našem lékařském žargonu.. >> detail
biologický děj, při němž se v nervové tkáni vytvářejí nové nervové buňky v mozku, obvykle z neurálních kmenových či progenitorových buněk, a tím se může podílet na vývoji i obnově mozkových funkcí. >> detail