Zkratka latinského nomen nescio [nómen nescijó], používá se jako náhrada vlastního jména osoby nebo místa, které je neznámé nebo záměrně neuvedené či odstraněné, označuje anonymitu.. >> detail
Označení pro nezkušenou osobu, která s danou činností teprve začíná, často se tím v internetových komunitách a online hrách myslí nový hráč bez praxe.. >> detail
Ve zdravotnické dokumentaci se tímto zkráceným označením často míní natrium, tedy laboratorně sledovaná hladina sodíkových iontů například v séru, která souvisí s řízením objemu tekutin a přenosem nervových vzruchů. V jiném kontextu může tentýž zápis znamenat neurologickou anamnézu, čili část anamnestického šetření zaměřenou na dřívější i aktuální potíže nervové soustavy.. >> detail
Podle Eduarda Sprangera je náboženský typ člověka charakteristický vnitřní potřebou posuzovat své jednání i vlastní pohnutky prizmatem víry v Boha, hledání smyslu života a respektu k vyšším principům. V povahových rysech bývá spolehlivý, často vážný a uzavřený, mívá slabší smysl pro humor a obvykle mu není blízká dětská hra. I proto se někdy nedokáže žákům/studentům optimálně přiblížit a může na ně působit jako suchopárný pedant či puntičkář. W. O. Döring tento typ dále rozlišuje na dva podtypy: citověji založený (pietistický) a intelektuálněji zaměřený (ortodoxní).. >> detail
Dnes už spíše zastaralé a výrazně pohrdavé označení národa, který mluvčí považuje za nevýznamný nebo opovrženíhodný, případně hanlivý výraz pro národ obecně. Jen zřídka se tím myslela také národnost. V expresivním užití může jít i o nadávku pro neurčitou skupinu lidí, tedy jakousi tlupu či verbež. Etymologicky se někdy dává do souvislosti s lat. natio.. >> detail