V antickém římském kalendáři jeden z pevných orientačních dnů měsíce, který ležel mezi kalendami a idami a podle nějž se odvozovalo datování dalších dní. Nejčastěji připadal na pátý den v měsíci, u několika měsíců se však posouval ještě o dva dny později.. >> detail
Trvalá, často iracionální úzkost z novinek a neznámých podnětů, kvůli níž člověk změny raději odmítá, vyhýbá se novým situacím a drží se bezpečné rutiny, v psychologii se popisuje jako fobická reakce spadající mezi úzkostné potíže.. >> detail
V psychologii a logoterapii jde o pojem spojený s Viktorem E. Franklem, kterým popsal noogenní neurózu vznikající tehdy, když člověk dlouhodobě prožívá existenční prázdnotu a nenachází smysl či hodnotové ukotvení, takže se jeho potíže odvíjejí hlavně z frustrace v oblasti významu života, ne z typicky psychogenních příčin.. >> detail
Řecký pojem označující lidský intelekt a vnitřní mentální princip, tedy schopnost racionálně uvažovat, vytvářet myšlenky a být si vědom sebe i okolního světa, v některých filozofických směrech chápáný také jako duchovní složka člověka.. >> detail
Označení pro léčiva působící na centrální nervový systém, jejichž cílem je podpořit kognitivní výkon, například paměť, pozornost nebo schopnost učení. Účinek se obvykle vysvětluje tím, že napomáhají efektivnější signalizaci a spolupráci mezi neurony, mimo jiné ovlivněním neurotransmise a procesů na synapsích.. >> detail
