Latinský výraz pro samotné jádro důkazu, tedy klíčové tvrzení nebo formulaci, která nese hlavní tíhu celé argumentace a bez níž by se dokazování rozpadlo nebo ztratilo přesvědčivost. V logice a rétorice jde často o rozhodující premisu, z níž se teprve dá smysluplně vyvodit závěr, pojem souvisí se slovesem probare, tedy prokázat či osvědčit.;V právní argumentaci a při dokazování označuje zásadní bod, důkaz nebo úvahu, o kterou se opírá podstatná část obhajoby či odůvodnění, typicky jde o prvek, který může být pro výsledek řízení rozhodující.. >> detail
Vyjádření pro jádro a klíčový bod nějaké věci nebo situace, tedy to, co je pro celek rozhodující a co jej zároveň „drží pohromadě“ a posouvá vpřed. V latině se užívá jako obraz pro základní oporu či určující faktor, často také ve spojení pecunia nervus rerum.. >> detail
