n - výpis slov 531 - 540

Lékařské označení pro zánětlivé onemocnění, při němž je současně postižena nervová tkáň i svaly. V praxi se to může projevit například svalovou slabostí, bolestí a někdy i změnami citlivosti. Název je složen z částí neuro- vztahující se k nervům a myo- ke svalům, přičemž zakončení -itis vyjadřuje zánět.. >> detail

nervová buňka . >> detail

blíže nespecifikované onemocnění nervů . >> detail

Označení pro léčivo působící na nervový systém. Jde o termín odvozený z řeckých kořenů pro nerv a lék a v praxi zahrnuje látky, které mění činnost neuronů nebo ovlivňují přenos signálů mezi nimi, například v neurologii či psychiatrii.. >> detail

Lékařská specializace na rozhraní neurologie a psychiatrie, která zkoumá, jak poruchy nervového systému ovlivňují myšlení, emoce a chování, a naopak. Věnuje se rozpoznávání a léčbě stavů, kde se současně objevují neurologické i psychické příznaky, často s využitím neurologického vyšetření i metod klinické psychiatrie. Pojmenování vychází z řeckých základů neuron a iatreia.. >> detail

obor radiologie zabývající se chorobnými změnami mozku a míchy . >> detail

Chirurgické sešití nervu (z řečtiny, lékařský termín).. >> detail

Označení pro neuroregulaci, tedy děje, jimiž nervová soustava usměrňuje a průběžně kontroluje nervovou aktivitu a související reakce organismu. Výraz souvisí mimo jiné s lat. regulare a v biologii zahrnuje i zpětnovazebné řízení, vyvažování dráždivých a tlumivých vlivů a práci reflexních okruhů, které pomáhají udržovat tělesnou rovnováhu.. >> detail

Lékařský termín pro neurorafii, tedy operační techniku, při níž chirurg stehy znovu spojí poškozený nebo přerušený nerv, často v rámci jemné mikrochirurgie, s cílem obnovit jeho souvislost a umožnit návrat nervového vedení. Etymologicky vychází z řeckého neuron.. >> detail

schopnost nervových buněk tvořit hormony . >> detail