Termín odvozený z řec. neos (nový) a lat. formare (tvořit) označuje vznik nebo opětovné vytvoření nové struktury. V biologii a medicíně se tím často míní novotvorba a obnova tkání při růstu či hojení, tedy regenerační proces, který může být přirozený, ale někdy i spojený s chorobnými změnami.. >> detail
V medicíně jde o označení pro mlezivo neboli kolostrum, tedy první sekret, který mléčná žláza začne tvořit po porodu. Je to z řečtiny odvozený termín ve smyslu nového mléka. Tato tekutina bývá hustší a výživově koncentrovanější než pozdější mateřské mléko a často obsahuje více ochranných látek, například imunoglobuliny, které pomáhají chránit novorozence.. >> detail
V logopedii a psychiatrii se tím označuje porucha řečového projevu, kdy člověk v silném citovém rozrušení mluví nesouvisle, tvoří zkomoleniny nebo nová slova a jeho sdělení je pro okolí jen obtížně pochopitelné.;V lingvistice může jít o záměrné vytváření nového umělého jazyka, někdy i s návrhem vlastního způsobu zápisu.. >> detail
(v 19. století v Itálii) politicky orientované hnutí či uskupení, které prosazovalo vytvoření federace italských států, jež by byla sjednocena a řízena pod vedením papeže. >> detail
Výtvarný směr v malířství, který vychází z impresionismu a rozvíjí jej směrem k promyšlenější práci s barvou a světlem. Typicky staví obraz z drobných barevných stop nanášených odděleně, aby se výsledný tón opticky skládal až v oku pozorovatele, což úzce souvisí s principy pointilismu a tehdejšími poznatky o vnímání barev.. >> detail
V hudbě jde o moderní směr, který se vědomě vrací k postupům a formám starších epoch, hlavně k baroku a klasicismu. Upřednostňuje přehlednou stavbu skladeb, střídmější výraz a důraz na řád a kompoziční disciplínu, často jako protiváhu k romantické rozvláčnosti či krajním experimentům.;Ve výtvarném umění označuje tendenci navazující na klasické vzory, například antiku a renesanci, a znovu zdůrazňující figurativní zobrazení, pevnou kresbu a vyváženou kompozici. Výrazně se prosazuje zejména v období mezi světovými válkami jako reakce na část avantgardních směrů.;Obecné pojmenování pro estetické postoje a umělecké proudy moderní doby, které záměrně obnovují ideál klasiky, tedy harmonii, proporce, uměřenost a respekt k tradici. V některých textech se pro tento okruh používá také název novoklasicizmus.. >> detail
