Zánětlivé onemocnění, při němž je současně postižena oční cévnatka i zrakový nerv, což se může projevit zhoršením či výpadky vidění a někdy souvisí s infekcí nebo autoimunitní reakcí.. >> detail
přídavné jméno odvozené z řec. neuron (nerv) a lambanein (uchopit). V medicíně a zejména v psychiatrii se tak označuje účinek či léčivo, které dokáže tlumit projevy psychózy, například halucinace nebo bludy. Typicky jde o antipsychotika z řady neuroleptik, někdy označovaná jako velké trankvilizéry, jejichž působení bývá spojováno hlavně s ovlivněním dopaminového přenosu a mohou mít i nežádoucí motorické účinky.. >> detail
Soubor postupů z psychologie komunikace a osobního rozvoje, který vytvořili američtí autoři (např. lingvista J. Grinder a psycholog R. Bandler). Opírá se o pozorování toho, jak se u lidí projevují určité vzorce v řeči i mimo ni, a o snahu tyto vzorce cíleně měnit, pokud vedou k nežádoucím emocím, tělesným reakcím nebo problematickému chování. Prakticky se pracuje s neverbálními signály a návyky v mluvení, využívá se třeba ladění a „kalibrace“ drobných změn v projevu, zrcadlení, vytváření asociací pomocí kotvy nebo přerámování významu situace. Přístupy tohoto typu se používají v koučinku i v některých terapeutických kontextech, přičemž míra jejich vědecké opory je v odborných zdrojích často diskutována.. >> detail
Označení pro mozkomíšní mok, tedy čirou cerebrospinální tekutinu, která obklopuje mozek i míchu a pomáhá je mechanicky chránit, udržovat stabilní prostředí a odvádět zplodiny metabolismu. Pojmenování je utvořeno ze slov neuron a lympha.. >> detail
využívání vědeckých poznatků o tom, jak funguje mozek, při analýze a ovlivňování spotřebitelského chování a při tvorbě marketingových a reklamních postupů. >> detail
