Termín vzniklý z lat. norma (pravidlo) a z řec. chroma (barva) vyjadřuje fyziologické, tedy běžné zbarvení a přiměřenou pigmentaci. V hematologii se používá pro popis erytrocytů, které mají obvyklé množství hemoglobinu a na krevním nátěru nepůsobí ani nápadně světle, ani nadměrně sytě.. >> detail
Normosomie je termín používaný v medicíně k popisu jedince s normální tělesnou stavbou a proporcemi, tedy takového, jehož výška a hmotnost jsou v souladu s obecně uznávanými standardy pro daný věk a pohlaví. Slovo normosomie složeno z latinského: 'norma', což znamená 'pravidlo' nebo 'standard', a řeckého 'sōma', které znamená "tělo". Tedy doslova jde o "standardní tělo" či "normální tělesnou stavbu".. >> detail
stav, kdy je spánek jedince normální, bez poruch, dostatečně dlouhý. Pojem tvořen slovy norno (norma), popisující běžný standard a somnie (latina), což znamená sen. Dalšími stavy jsou hypersomnie, hyposomnie a insomnie.. >> detail
standardem (normou) určená délka jedné strany textu, označována také pod zkratkou: NS. V České republice jedna normostrana odpovídá 1800 znaků (včetně symbolů a mezer) textu. Tento údaj lze snadno zjistit ze statistických informací o textovém dokumentu v textových procesorech (jako jsou např. MS Word, Open Office Writer). Normostrana se používá pro přesné určení rozsahu textu. V textových procesorech (MS Word atd.) totiž počet stran textu ovlivňuje velikost použitého písma, mezery mezi řádky atd. Jedna normostrana může tedy dle odlišné grafické úpravy (velikost písma, okraje stránky atd.) fyzicky být vytištěna i na více (méně) než jednom listu papíru. Rozsah normostrany vychází z limitu množství textu, který bylo (je) možno napsat na 1 list papíru na psacím stroji. Při psaní na psacím stroji bylo u autorských textů (rukopisů) vyžadováno dělat mezi řádky mezeru o výšce jednoho řádku, tedy na jeden list se vešlo 30 řádků, a limit byl 60 úhozů (znaků a mezer) na řádek (a dalších pět a pět úhozů na každé straně pro okraje).. >> detail
Stav, kdy má člověk krevní tlak v obvyklém referenčním rozmezí, tedy systolická i diastolická hodnota zůstává pod hranicí, od níž se u dospělých typicky uvažuje vysoký krevní tlak. V klinické praxi tím lékaři označují situaci bez známek hypertenze při standardním měření, ideálně v klidu.. >> detail
V lékařství jde o označení pro stav, kdy je tonus, tedy klidové napětí tkání, v běžných fyziologických mezích. Pojem je odvozen z lat. norma a z řec. tonos a používá se například při klinickém posouzení svalstva nebo cévní stěny, pokud není patrná ani hypotonie ani hypertonie.. >> detail
