Podle Eduarda Sprangera je náboženský typ člověka charakteristický vnitřní potřebou posuzovat své jednání i vlastní pohnutky prizmatem víry v Boha, hledání smyslu života a respektu k vyšším principům. V povahových rysech bývá spolehlivý, často vážný a uzavřený, mívá slabší smysl pro humor a obvykle mu není blízká dětská hra. I proto se někdy nedokáže žákům/studentům optimálně přiblížit a může na ně působit jako suchopárný pedant či puntičkář. W. O. Döring tento typ dále rozlišuje na dva podtypy: citověji založený (pietistický) a intelektuálněji zaměřený (ortodoxní).. >> detail
Dnes už spíše zastaralé a výrazně pohrdavé označení národa, který mluvčí považuje za nevýznamný nebo opovrženíhodný, případně hanlivý výraz pro národ obecně. Jen zřídka se tím myslela také národnost. V expresivním užití může jít i o nadávku pro neurčitou skupinu lidí, tedy jakousi tlupu či verbež. Etymologicky se někdy dává do souvislosti s lat. natio.. >> detail
soubor základních identifikačních informací o člověku, tedy údaje používané k jeho jednoznačnému určení v evidencích a úředních záznamech, typicky například jméno či datum narození. Tvar nacionálie se užívá jako množné číslo.. >> detail
souhrn osobních a identifikačních informací o určité osobě, zpravidla převzatý z nacionále, tedy z evidenční listiny určené k úřednímu nebo archivnímu záznamu údajů potřebných k jednoznačnému určení člověka. >> detail
Politický a společenský směr, který klade důraz na národ jako hlavní hodnotu a vychází z víry v jeho jedinečnost, mnohdy i v to, že vlastní národ má mít vyšší postavení nebo přednost před ostatními, což se může promítat do zvýhodňování „svých“ a odmítání cizích skupin či vlivů.. >> detail
