V běžném smyslu vyjadřuje, že člověk nemůže druhému poskytnout něco, co sám postrádá nebo nemá k dispozici, ať už jde o majetek, schopnosti, informace nebo třeba energii a čas.;V právu jde o zásadu, že nikdo nemůže převést na jiného právo nebo oprávnění ve větším rozsahu, než jaké sám má. Typicky se používá u převodů vlastnictví a dalších majetkových práv, kdy se odvozuje, že ten, kdo není oprávněným vlastníkem, zpravidla nemůže platně „prodat“ plné vlastnické právo, přičemž některé právní systémy připouštějí omezené výjimky například při nabytí v dobré víře od neoprávněné osoby.. >> detail
Kdo chce být skutečným psychologem, měl by mít zároveň biologický základ, protože psychické děje a chování jsou úzce svázané s fungováním těla, zejména mozku, nervové soustavy a hormonální regulace.. >> detail
