věda, scientometrie - nemající impakt (přesněji impakt faktor), většinou se týká odborného periodika (časopisu), vyjadřuje fakt, že příspěvky v daném časopise nejsou vůbec, nebo jen málo citovány dalšími autory, což se ve scientometrii vyjadřuje ukazatelem, tzv. impakt faktorem. Míra citování příspěvku je více méně brána jako odraz kvality a dosadu daného článku. Opakem je tzv. impaktovaný (časopis).. >> detail
Za jednoho ze spolutvůrců kognitivní psychologie se obvykle pokládá Ulrich Richard Gustav Neisser, který se narodil roku 1928 v německém Kielu. Když mu byly čtyři roky, jeho rodina se přestěhovala do Spojených států. Tam se věnoval studiu fyziky i psychologie. V prostředí laboratoře Martina Ornea ve Filadelfii napsal knihu Cognitive Psychology (1967), jež tomuto směru nejen poskytla název, ale také ucelený teoretický a pojmový rámec. Neisser chápal kognitivní psychologii jako studium všech procesů, které se podílejí na zpracování smyslových informací – tedy jak jsou podněty transformovány, redukovány, dále rozvíjeny, ukládány, znovu vybavovány a následně využívány.. >> detail
Nejka je neformální a zpravidla důvěrné označení pro nejlepší kamarádku nebo nejbližší přítelkyni. Používá se zejména v mluvě mladých lidí, v internetové komunikaci a na sociálních sítích. Vyjadřuje, že mezi dvěma dívkami či ženami existuje mimořádně blízký přátelský vztah založený na důvěře, vzájemné podpoře a společně stráveném čase. Slovo vzniklo zkrácením spojení nejlepší kamarádka a může být chápáno jako český protějšek anglického slangového výrazu bestie, odvozeného od best friend. Nejka se používá jako podstatné jméno ženského rodu a skloňuje se podle vzoru žena. Výraz může být použit také žertovně, ironicky nebo dočasně pro osobu, s níž se mluvčí právě cítí velmi spřízněný. Do formálního, úředního nebo odborného vyjadřování se zpravidla nehodí, protože má výrazně hovorový a slangový charakter. Zesílenou podobou je slovo nejnejka, které zdůrazňuje mimořádnou blízkost přítelkyně.. >> detail
