(z lat.) expresivní citoslovce užívané hlavně v hovorové mluvě jako okamžitá reakce na nepříjemné překvapení nebo rozmrzelost, často když se výsledek nevydaří nebo když mluvčí kritizuje cizí počínání.. >> detail
Právní akt, jímž se někdo oficiálně povyšuje do šlechtického stavu, zpravidla z rozhodnutí panovníka, a získává s tím spojené atributy a výsady, například titul nebo právo užívat erb, někdy i s dědičnou platností.. >> detail
