V psychologii označení pro relativně stálý sklon člověka vyhledávat neznámé situace a změnu, prozkoumávat nové podněty a učit se z nich, často s vyšší potřebou stimulace a někdy i větší impulzivitou. V odborných pracích se tento rys dává do souvislosti i s fungováním dopaminového systému.;V oblasti spotřebního chování jde o tendenci zkoušet novinky, experimentovat s volbami a rychleji se „omrzet“ u rutinních, stále stejných možností.. >> detail
Latinský distributivní číslovkový přídavný výraz, který vyjadřuje rozdělení do skupin po devíti, tedy že se něco připadá nebo bere po devíti kusech.. >> detail
specifická fobie projevující se silnou úzkostí a strachem z nevlastní matky, tedy z postavy macechy, často vyvolaná už samotnou představou setkání nebo kontaktu s ní. >> detail
Podstatné jméno ženského rodu odvozené od lat. novus, vyjadřuje novost jako vlastnost nebo stav toho, co je nové, a někdy i samotnou novinku či prvek neobvyklosti.. >> detail
Literární směr rozvíjený zhruba kolem roku 1900, jenž se stavěl proti naturalismu a jeho tendenci věrně, až mechanicky napodobovat realitu. Upřednostňuje rozumové uchopení světa, formální kázeň a ideál řádu, přičemž se často inspiruje antikou, zejména mýty a klasickými náměty. V textech se objevuje lyrizovaný jazyk a zvýšený zájem o zachycení vnitřních, psychických pochodů postav.. >> detail