Právní zásada vyjadřující, že samotné okolnosti a výsledek určité události jsou natolik výmluvné, že „hovoří“ samy o sobě a umožňují dovodit příčinu či pochybení i bez rozsáhlých dalších důkazů.. >> detail
V římském právu označení pro statky, které náleží všem lidem zároveň, nelze je platně přivlastnit jako soukromý majetek a každý je smí obecně užívat, typicky některé přírodní jevy jako moře nebo tekoucí voda.. >> detail
V právní latině se tím myslí záležitost patřící do soukromé sféry jednotlivce, typicky jeho soukromý majetek nebo osobní věc, tedy něco odlišného od res publica.. >> detail
lat. res publica označuje veřejnou záležitost, tedy to, co patří všem občanům a je spravováno ve společném zájmu. V širším smyslu se tím myslí uspořádání politické obce a její instituce, jinak řečeno stát či státní zřízení.. >> detail
Skutečné potěšení nevyrůstá z lehkovážností, ale z věcí, které mají váhu a smysl. Rčení tím naznačuje, že trvalejší radost často pramení z odpovědné práce, ctnosti nebo naplnění povinností.. >> detail