Subcelulární, pouhým světelným mikroskopem nepostřehnutelný komplex v cytoplazmě, tvořený ribonukleovou kyselinou (RNA) a bílkovinami, na kterém probíhá tvorba proteinů podle informace nesené matriční ribonukleovou kyselinou (mRNA). U eukaryotních buněk se může vyskytovat volně v cytosolu nebo přisedat k drsnému endoplazmatickému retikulu. Pojmenování je odvozeno z řec. soma, tělo.. >> detail
Théodule Armand Ribot byl francouzský psycholog a filozof z 19. století, který patřil k hlavním zastáncům toho, aby se psychologie budovala jako exaktní, empirická disciplína. Zdůrazňoval experiment, pozorování a srovnávání psychických jevů a tvrdil, že otázky týkající se duše nespadají do psychologie, protože jde o problém metafyziky, který nelze spolehlivě ověřovat. V Paříži pak experimentální psychologii také systematicky vyučoval a jeho práce, mimo jiné k paměti a emocím, pomohly prosadit moderní vědecký přístup v psychologii.. >> detail
Porucha paměti, při níž je narušeno ukládání a vybavování nedávných informací a událostí, zatímco starší vzpomínky bývají většinou zachované.. >> detail
Ribonukleová kyselina, která tvoří základní stavební i funkční část ribozomu a slouží jako „kostra“ pro navázání ribozomálních proteinů. Je nezbytná pro translaci, tedy převod informace z mRNA do polypeptidu, přičemž v ribozomu se podílí také na katalýze tvorby peptidové vazby. Zkratka rRNA se rozepisuje jako ribosomal RNA a její konzervované úseky se využívají jako molekulární marker při srovnávání příbuznosti organismů.. >> detail
V oblasti směnečného práva jde o zpětnou, tedy návratovou směnku, kterou lze vystavit vůči původně zavázané osobě například při regresu, když původní směnka nebyla řádně proplacena, často se pro ni užívá označení ritrata.. >> detail
(v 16. a 17. století) polyfonní instrumentální skladba, která pomocí imitace rozvíjí jeden nebo několik motivů, je považována za předstupeň fugy. >> detail
V biologii jde o skupinu velmi drobných gramnegativních bakterií, které byly dříve popisovány jako přechodný typ mezi viry a klasickými bakteriemi. Jsou to obligátní intracelulární parazité, mimo živou buňku se prakticky nerozmnožují a využívají metabolismus hostitele, kterým mohou být různí živočichové včetně člověka. Často se přenášejí krev sajícími členovci, například klíšťaty nebo vší, a u lidí vyvolávají některá horečnatá infekční onemocnění, často spojená s kožními projevy. Pojmenování je odvozeno od amerického badatele Rickettse.. >> detail
