navrácení něčeho do dřívějšího nebo původního stavu, znovuoživení a znovuzískání funkčnosti či svěžesti;v památkové péči a umění označení pro odborné restaurování, tedy šetrnou opravu a konzervaci poškozených předmětů nebo děl tak, aby se co nejvíce přiblížily původní podobě a dál se nezhoršoval jejich stav;v medicínském kontextu výraz pro obnovu sil a tělesných funkcí po zátěži nebo nemoci, případně rekonstrukční „opravu“ tkání, například v zubním lékařství jako doplnění poškozené části zubu výplní. >> detail
Opakované vzniknutí stenózy, tedy znovuobjevení zúžení průsvitu (nejčastěji cévy, ale i jiného dutého orgánu) po období zlepšení nebo po léčebném zákroku. Název vychází z předpony re- vyjadřující návrat či opakování a v praxi k němu může dojít například v souvislosti s hojením a přestavbou tkáně.. >> detail
Z lat. restis (provaz) a forma (tvar, podoba). Pojmenování pro struktury, které jsou vzhledem i tvarem šňůrovité a připomínají provaz. V anatomii nervové soustavy se výraz corpus restiforme používá pro pedunculus cerebelli inferior neboli dolní mozečkovou stopku, která se jeví jako vyvýšený pruh při okraji čtvrté mozkové komory a představuje svazek nervových vláken spojující prodlouženou míchu s mozečkem.. >> detail
V právu označuje postup nebo institut, jehož cílem je navrátit člověka či právní poměr do situace, která existovala před vznikem újmy nebo před vadným zásahem, typicky odstraněním následků neplatného jednání či chybného rozhodnutí.;V medicíně vyjadřuje úplné zotavení, kdy se nemoc nebo poranění zcela vyhojí a organismus se vrátí k původnímu fungování bez trvalých následků.. >> detail