Škála určená k systematickému posuzování, často zabudovaná v dotazníkovém šetření, na níž respondent vyjadřuje míru souhlasu nebo spokojenosti a odpovědi se převádějí na pořadí či bodové hodnocení pro srovnání mezi lidmi nebo položkami.. >> detail
Nástroj pro hodnocení, obvykle ve formě stupnice s několika úrovněmi, který umožňuje systematicky posoudit míru určité vlastnosti, kvality nebo výkonu. Používá se například ve výzkumu, psychologii či při evaluaci služeb, aby bylo možné výsledky mezi lidmi nebo situacemi lépe porovnávat.. >> detail
Stupnice sloužící k tomu, aby se systematicky ohodnotila určitá vlastnost, výkon či dojem, například v dotaznících, klinickém posuzování nebo recenzích, a aby bylo možné převést subjektivní úsudek na srovnatelné kategorie nebo bodové úrovně.. >> detail
V matematice a při práci s daty jde o vyjádření vztahu mezi dvěma veličinami, typicky jako jejich podíl nebo srovnání velikostí, z něhož se odvozují i různé praktické ukazatele v technice či ekonomii.;Ve filozofii, logice a v běžném jazyce může označovat racionální schopnost uvažovat a vytvářet úsudky, případně také opodstatnění nebo argument, kterým se něco vysvětluje.. >> detail
Jádro právního odůvodnění rozsudku – důvod, na němž soud rozhodnutí založil a který má precedenční sílu, zejména v anglosaském právním systému.. >> detail
Poměrově pojatý inteligenční kvocient, označovaný zkratkou IQ (Intelligence Quotient), který se stanovuje pomocí standardizovaných psychologických diagnostických metod a testů. Je definován jako podíl mentálního věku a chronologického (kalendářního) věku, tento poměr se podle německého psychologa Williama Sterna násobí koeficientem 100.. >> detail
