Radioskopie, zobrazovací vyšetřovací metoda v medicíně využívající rentgenové záření. Svazek paprsků prochází tělem a podle toho, jak jednotlivé tkáně záření pohlcují, vzniká na fluorescenčním stínítku nebo na digitálním detektoru průběžný obraz, který umožňuje sledovat vnitřní struktury i jejich pohyb. Pojem je odvozen z l. radius a ř. skopein a vyšetření se často kombinuje s kontrastní látkou pro lepší rozlišení dutých orgánů.;V technických oborech označení pro prosvěcování předmětů rentgenem v reálném čase, kdy se podle rozdílů v zeslabení záření zobrazuje vnitřek materiálu a lze tak odhalit skryté vady, například dutiny nebo trhliny.. >> detail
přístroj určený k bezdrátovému předávání mluveného slova či jiných sdělení, přenášená informace se převádí na elektrický signál, který je následně vysílán prostřednictvím vysokofrekvenčních rádiových vln. >> detail