1) Obecně jde o zadržování nebo udržení něčeho, tedy stav, kdy se něco neodvádí či neuvolní, ale zůstává na místě nebo v systému. 2) V psychologii a pedagogice označuje retenze schopnost podržet si informace, vybavit si je i s odstupem času a předcházet jejich zapomínání. 3) V odborné praxi se tím může myslet také uchování určitého stavu či obsahu, například zachování tekutin v organismu nebo udržení materiálu na povrchu.. >> detail
Retesting (též re-testing, z angl. re-test – znovu otestovat, česky přetestování nebo potvrzovací testování) je druh testování softwaru, jehož cílem je ověřit, že konkrétní dříve zjištěná chyba byla úspěšně opravena a původní selhání se již neopakuje. Po úpravě programu tester znovu provede test, který chybu odhalil, zpravidla se stejnými vstupními údaji a za srovnatelných podmínek, a porovná skutečný výsledek s očekávaným. Podle povahy opravy může doplnit další testovací případy, aby ověřil její správnost i v souvisejících situacích. Pokud test opět selže, chyba se vrací k dalšímu řešení, při úspěchu lze její opravu potvrdit. Retesting se liší od regresního testování, které kontroluje, zda změna nepoškodila jiné, dříve fungující části aplikace. Oba postupy se proto často používají společně. Přetestování může být ruční i automatizované a provádět se na různých úrovních, od jednotlivých funkcí po celé systémy. Není totožné s laděním (debuggingem), při němž se příčina chyby vyhledává a odstraňuje.. >> detail
Ukazatel stability a spolehlivosti testu: vyjadřuje, nakolik se shodují výsledky téhož měření při jeho opakovaném provedení (např. u inteligenčních a dalších psychodiagnostických zkoušek), též dependabilita.. >> detail
dekorativní typ skla, kde jsou do skloviny zatavené jemné skleněné nitě uspořádané do pravidelné síťovité mřížky, někdy s drobnými vzduchovými bublinkami v místech křížení. >> detail
(z lat. reticulum, síťka) Označení používané zejména v medicíně a biologii pro něco, co má síťové nebo pletivové uspořádání. Typicky jde o struktury, v nichž se vlákna či buňky vzájemně větví a propojují do jemné sítě, například v některých typech vaziva nebo v nervové soustavě, kde se mluví o retikulární formaci podílející se na udržování bdělosti.. >> detail
Přídavné označení pro strukturu, která je uspořádaná do podoby sítě, tedy tvořená vzájemně propojenými vlákny nebo oky, jak se to popisuje například u některých tkání v biologii a medicíně.. >> detail
(z lat. reticulum, síť, a endothelium, buněčná výstelka) Retikuloendotelióza je starší označení pro onemocnění vycházející z retikuloendotelového systému, dnes často ztotožňované s leukémií z vlasatých buněk. Jde o zhoubnou lymfoproliferaci, při níž se atypické lymfoidní buňky objevují v periferní krvi a mohou infiltrovat kostní dřeň nebo slezinu, což se někdy projeví únavou, náchylností k infekcím či splenomegalií.. >> detail
