Postoj, při němž člověk své onemocnění popírá nebo je záměrně zastírá, nepřipouští si, že je nemocný, jedná, jako by se ho nemoc netýkala, a odmítá přijmout fakt vlastní choroby.. >> detail
Projev nesouhlasu, kdy člověk něco nebo někoho vědomě odmítne, zřekne se toho a dá najevo, že s tím nechce mít nic společného.;V právně historickém smyslu, zejména ve starověkém Římě, označení pro jednostranné vypovězení vztahu, například zrušení zasnoubení nebo rozvázání manželství oznámením druhé straně.. >> detail
repudium znamená odmítnutí nebo zavržení něčeho či někoho. V kontextu římského práva šlo o formu ukončení manželství iniciovanou mužem, tedy jednostranné rozloučení s manželkou provedené jeho vůlí.. >> detail
Silná averze nebo znechucení, kdy něco působí jako odpuzující či nepříjemné, a člověk to proto instinktivně odmítá a chce se tomu vyhnout. Může jít jak o reakci na nevzhlednost, tak o morální odpor.;V přeneseném a odbornějším užití také nesoulad či neslučitelnost, například když dvě tvrzení, pravidla nebo části textu stojí proti sobě a nelze je současně přijmout.. >> detail
Latinský výraz odvozený od slovesa repellere (odvrátit, odehnat, odmítnout), vyjadřuje odmítnutí nebo zapuzení, tedy situaci, kdy je něco či někdo zahnáno zpět nebo je žádost či návrh zamítnut.;V přírodních vědách se užívá pro odraz nebo zpětný ráz po nárazu, kdy se těleso vrací nebo je vytlačeno opačným směrem.. >> detail
výchovný přístup, při němž je dítě znehodnocováno a nepřijímáno, dospělý mu dává najevo odmítnutí, zavrhuje je, drží si od něj odstup a dítě spíše od sebe odhání než aby mu poskytoval blízkost a podporu. >> detail