Škála určená k systematickému posuzování, často zabudovaná v dotazníkovém šetření, na níž respondent vyjadřuje míru souhlasu nebo spokojenosti a odpovědi se převádějí na pořadí či bodové hodnocení pro srovnání mezi lidmi nebo položkami.. >> detail
V matematice a při práci s daty jde o vyjádření vztahu mezi dvěma veličinami, typicky jako jejich podíl nebo srovnání velikostí, z něhož se odvozují i různé praktické ukazatele v technice či ekonomii.;Ve filozofii, logice a v běžném jazyce může označovat racionální schopnost uvažovat a vytvářet úsudky, případně také opodstatnění nebo argument, kterým se něco vysvětluje.. >> detail
Jádro právního odůvodnění rozsudku – důvod, na němž soud rozhodnutí založil a který má precedenční sílu, zejména v anglosaském právním systému.. >> detail
Poměrově pojatý inteligenční kvocient, označovaný zkratkou IQ (Intelligence Quotient), který se stanovuje pomocí standardizovaných psychologických diagnostických metod a testů. Je definován jako podíl mentálního věku a chronologického (kalendářního) věku, tento poměr se podle německého psychologa Williama Sterna násobí koeficientem 100.. >> detail
Pojem odvozený od latinského ratio vyjadřuje racionalizaci, tedy snahu opírat výklad i rozhodování o rozumové argumenty a logické úvahy, často s důrazem na takzvaný zdravý rozum. V širším praktickém užití může jít i o záměrné „zrozumění“ a zpřehlednění postupu tak, aby působil účelněji a lépe zdůvodnitelně.;V lékařské psychologii jde o způsob uvažování, při němž člověk své jednání nebo postoj neodvozuje od skutečné vnitřní pohnutky, ale nahrazuje ji vysvětlením, které zní přijatelněji nebo rozumněji. Často se tím snižuje nepříjemné napětí a chrání se sebehodnocení, i když uváděný důvod není tím pravým.. >> detail
